Plísňové onemocnění způsobené odrůdami hub, které patří do řádu Erysiphales, je noční můrou všech pěstitelů a zahrádkářů. Říká se mu padlí. Když je v začátku, rostliny, které napadne, se mohou otrhat a život jde dál. Mírný průběh se ale může zvrtnout v těžkou infekci představující konec vašich jahod, petrželky, řepy, okurek, sukulentů či třeba hrášku. (Plísni není svatého nic, klidně si troufne i na vánoční růži.) Vyhlaste jí válku!

V raných fázích infekce ještě nic není ztraceno

Většina infekcí o sobě nejdřív dává vědět bílými nebo šedými skvrnami na horních stranách listů, což lze popsat jako posyp moukou. Postižené jsou přitom hlavně dolní listy. Jak se však velikost skvrn zvětšuje, plíseň postupně zasahuje rostlinu celou, tedy i květy, pupeny a mladé stonky. Je třeba jednat rychle.

Na slunce, prosím!

Vzhledem k tomu, že vlhké a zasažené listy šíří další zlo, ořízněte je a podpořte správné proudění vzduchu. Slunce je obecně nepřítelem plísňových chorob, takže rostlinám dopřávejte dostatek slunečního záření. Zároveň své rostlinné poklady nezapomeňte zalévat na úrovni půdy, vodu na ně nenalévejte přes listy.

Co se týče samotné likvidace padlí, mnozí ekologičtí pěstitelé po celém světě používají mléko, které plíseň likviduje zvlášť na rajčatech, vinné révě, jablkách, dýních, okurkách, cuketách a dalších druzích rostlin. Léčba mlékem je přitom nejúčinnější v raných fázích infekce.

Od kávy k záhonům

Mléko (spíš méně tučné a klidně i rostlinné) nařeďte vodou v poměru 1 : 10 a nastříkejte ho tam, kde je potřeba. (Použít se dá to tekuté i sušené.). Pokud postup nezabere, připravte ještě jeden roztok, ale tentokrát koncentrovanější. Mléko můžete používat i jako prevenci, a to jednou týdně. Aplikovat ale lze i jedlou sodu, která zabraňuje rozšíření spor plísní. Do litrové lahve s rozprašovačem nalijte vodu a v ní rozpusťte tři až pět lžic jedlé sody. Nastříkejte na nemocné rostliny a podle potřeby opakujte, dokud se stav nezlepší

Zdroje: www.howtodoit.com, www.goodhousekeeping.com