Lékořice lysá, latinským názvem Glycyrrhiza glabra je léčivá rostlina pocházející z jihovýchodní Evropy a Středního východu, kde roste divoce. Řadíme ji do čeledi bobovitých. Její název se skládá z řeckého glyks, což znamená sladký a rhiza znamená kořen. Sušené kořeny vypadají jako kousky sušeného dřeva, jsou velmi tvrdé a vláknité, o průměru asi 1 cm, s hnědou kůží a žlutým vnitřkem. Kořeny lékořice se sbírají na podzim a suší při teplotě kolem 30° C. Používají se už léta jako lék i dochucovadlo. Lékořice má také pověst afrodiziaka, zmínky o receptech na zvýšení sexuální síly najdete i v Káma Sútře. Starověcí čínští bylinkáři destilovali kořen lékořice a předepisovali ji pro širokou škálu neduhů. Její vůně je léčivá a vysoce aromatická. Lékořice je zvláště dobře známá pro její využití v cukrářských výrobcích Má výraznou sladkou chuť, podobnou anýzu, s mírně hořkou a jemně slanou dochutí. Když se žvýká kořen samotný, zdá se, že je sladší a sladší. Díky své přirozené sladkosti je oblíbenou příchutí bylinných čajů a mnoha potravin.

Pěstování

Vyberte si místo na plném slunci nebo ve stínu. Rostlinám lékořice se daří ve vlhké, úrodné, ale dobře odvodněné půdě. Snadno se pěstují z kořenových řízků vysazených 15-30 cm od sebe, nebo můžete zasít semena ven na jaře a na podzim.  Nechte lékořici růst celé vegetační období, aby si vytvořila pevný základ. Po zaschnutí vrchní části rostliny vyjměte jenom část kořenů, které lze použít a zbytek rostliny zkompostujte. Nové rostliny vyrostou na další rok z kousků kořenů, které zůstali v půdě. Kořeny lékořice sušte několik měsíců a poté je uložte na chladném místě. Kořen lékořice určený k prodeji se obvykle sklízí až po třech nebo čtyřech letech růstu. 

Použití

Lékořice je známá především jako cukrářská příchuť, výrobky z lékořice ovšem mají ve skutečnosti jen zřídka více než 2% přírodního výtažku z lékořice, přičemž většinu své chuti obvykle berou z anýzu nebo ze syntetické náhrady. Devadesát procent veškeré přírodní lékořice používané jako ochucovadlo se používá v tabáku (cigarety, doutníky, dýmkový tabák). Její výtažek se používá k dochucování sirupů nebo nápojů jako Sambuca, piva Guinness nebo u nás oblíbené Kofoly.

V domácnosti ji nejspíš požijete ve formě léčivého čaje nebo sirupu. Lékořice pomáhá čistit tlusté střevo, podporuje zdraví plic a podporuje funkci nadledvin. Bylinné přípravky obsahující kořen lékořice se používají k tlumení kašle, léčbě žaludečních a střevních vředů, snížení hladiny kyseliny a potažení žaludeční stěny ochranným gelem. Je běžnou součástí mnoha bylinných čajů jako mírné projímadlo, diuretikum a proti nadýmání. Bylo také známo, že zmírňuje revmatismus a artritidu, reguluje nízkou hladinu cukru v krvi. Extrakt z kořenů má mírné estrogenní účinky, a proto se využívá ve fytoterapii při léčbě příznaků menopauzy, na regulaci menstruace a zmírnění menstruačních křečí. Lékořice může být také použita proti nočnímu pocení. Lidé trpící srdečními, jaterními, hormonálními poruchami nebo cukrovkou, by se o jejím dlouhodobém užívání měli poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Jak ji uchovávat

Lékořice se prodává se v různých formách. V obchodech najdete dřevité kousky kořene, prášek a také pevné tyčinky koncentrovaného extraktu, tzv. pendreku, které jsou lesklé černé, sladké a částečně rozpustné ve vodě. Vysušený kořen je třeba udržovat v suchu a před použitím je potřebné ho nařezat nebo rozemlít. Tyčinky a prášková lékořice by měli být uchovávány ve vzduchotěsných nádobách.