Pokud jde o snídaně, je tenhle článek 100 let za opicemi. Dnes už je známo, že tělu nejvíce vyhovuje takzvaný přerušovaný půst - tzn. režim, kdy se příjem potravy scukne ideálně na cca 8 hodin denně a ostatních 16 hodin tělo hladoví (jsou i varianty 9/15, 10/14..). Tohle je ostatně také varianta nejbližší tomu, jak se stravují ostatní nám geneticky nejbližší savci a jak se stravovali naši prapředci (nebaštili od rána do večera). Sama to takhle praktikuji už od začátku gymplu, tj. přes 20 let. Tehdy jsem samozřejmě nevěděla nic o přerušovaném půstu, ale jídlo mi po ránu bylo odporné, nedokázala jsem si představit, že bych krátce po probuzení měla cokoliv sníst, takže jsem jedla až ve škole - někdy svačinu kolem 10.hodiny, ale většinou až školní oběd. Pak jsem takhle fungovala celou VŠ i během zkouškových období, a mám to tak dodnes - vstávám kolem 7.30 a chodím spát kolem půlnoci, jím v rozmezí od 11 do 19 hodin. K snídani bych se nedonutila, ráno do sebe kopnu jen vodu s citronem (přes brčko kvůli zubům) nebo ředěný džus. A dodnes si díky tomuto režimu držím svých 55 kg na 170 cm výšky (a to bez cvičení, které mě prostě nebaví). Navíc to velmi kvitují zubaři, protože když máte jídlo rozložené do méně hodin, snadněji se dodržuje ústní hygiena a méně se kazí zuby.