Také jste v dětských letech měli rádi pohádky o Křemílkovi a Vochomůrkovi z pařezové chaloupky, ukryté v mechu a kapradí? Pak si možná ještě vybavíte okamžik, kdy tihle dva našli semínko, které se jim představilo jako Verbascum, což je divizna. Televizní hrdinové se sice z bylinky, jíž se kdysi říkalo oranka, svíce, pochodňová květina nebo Petrova hůl, radovat nemohli, ale vám být prospěšná opravdu může. V čem konkrétně a kde ji hledat?

Přírodní ozdoba s tradicí i výhodami

Divizna je teplomilná dvouletá rostlina s vřetenovitým kořenem, která patří do čeledi krtičníkovitých. Svým sytě žlutým vzezřením zdobí většinou meze a slunné kamenité stráně. Narazit na ni však můžete i u cest, kde je pro svou výšku a majestátní vzhled vidět už zdaleka. Květy se sbírají od května až do září, takže máte ideální příležitost.

Jejich zvláštností je, že se ráno rozvinou a večer usychají, takže volte raději odpolední „lov“. Divizna se následně suší velmi rychle, a to buď rozložená v tenké vrstvě na sluníčku, nebo v umělých podmínkách, a to při teplotě do 50 stupňů Celsia. Proč je dobré mít ji po ruce?

Stopka kašle, chrapotu i rýmy

Léčivé účinky této bylinky oceníte hlavně v době, kdy naplno vypukne sezona respiračních onemocnění. Pro své vlastnosti se totiž hojně využívá jako protizánětlivý prostředek při nemocech dýchacích cest. K duhu přijde pacientům se záněty průdušek i hrtanu, zápalem plic, chrapotem, kašlem nebo rýmou. Co si budeme povídat, přesně tohle je ta správná podzimní „povinná výbava“! Jenže nenechte se zmást, i jindy se vlastnosti divizny mohou hodit…

Hledáte lék na bércové vředy? Tady je

Čaj z diviznových květů působí močopudně a antisepticky. Ulevuje od křečí a hodí se jako posilovač slabé menstruace. I zevní využití rostliny se žlutými květy má mnoho výhod – ve formě obkladu léčí bércové vředy a otoky. Pomůže také v případě revmatických a svalových bolestí, přičemž má také schopnost urychlovat hojení ran.