Ekoterapie. Ještě jste tento termín neslyšeli? Je pravda že se jedná o poměrně čerstvou záležitost, neboť tento termín poprvé použil americký pastor Howard Clinebell v roce 1996, a to ve své knize zaměřené na uzdravování těla i mysli výhradně v prostředí přírody. Od té doby je tato kúra uznávaným alternativním léčebným prostředkem, s nímž se překvapivě ztotožňují i vědci. Co vám to podle nich přinese, když vyrazíte na čerstvý vzduch a budete jen tak „nasávat“ atmosféru?

Dobrá nálada, která vydrží až do večera

Když svítí slunce, všechno je takové veselejší. A vy nebudete výjimkou! Hřejivé paprsky, kterým se vystavíte během procházky, jsou totiž vynikajícím zdrojem vitaminu D. Díky tomu, že tato látka zvyšuje hladinu hormonu serotoninu v mozku, umí poměrně rychle navodit dobrou náladu a zahnat všechny chmury. Poznatky nedávné britské studie provedené na Univerzitě v Essexu dokonce sdělují, že ekoterapie tlumí příznaky depresí a úzkostí ve 30 % případů, tudíž s ní obor psychologie i psychiatrie může jednoznačně počítat. Že by antidepresiva vystřídala třeba vůně jehličí nebo zvuk řeky? Možné to zřejmě je.

Snížené riziko osteoporózy. I to se hodí

Držte si klobouky, jelikož ve výčtu pozitiv jmenované kúry ještě pokračujeme. Zmíněný vitamin D má kromě toho, že dokáže navrátit úsměv i tomu největšímu morousovi, také další nesporné pozitivum. Věděli jste, že podstatně omezuje riziko osteoporózy, neboť organismu všemi silami pomáhá vstřebávat vápník? O této prospěšné živině je rovněž známo, že přispívá k prevenci cukrovky a některých druhů rakoviny. Někteří experti se proto netají názorem, že „déčko“ snižuje riziko předčasného úmrtí, čímž pozitivně ovlivňuje dlouhověkost.

Lepší tělesné křivky i zdravější srdce

Stále vás to do lesa, popřípadě do jiné zeleně, moc „netáhne“? Pak pro vás máme další dávku chybějící motivace. Závěry četných studií prokázaly, že pobyt v přírodě významně snižuje úroveň stresového hormonu kortizolu, což do jisté míry poskytuje prevenci kardiovaskulárních chorob i mozkových příhod. Pokud se venku navíc pohybujete po vlastní ose – tedy pěšky, můžete půlhodinovým špacírem v pomalejším tempu spálit i 80 kalorií. A to se přece počítá!