nocni to je moje

Na noční jsem chodil několik let. byly to 12tky ranní/noční na střídačku. katastrofa. Naštěstí jsem pak povýšil. Lidé kolem mě se léčili už v 25ti na vysoký tlak. Jeden kamarád umřel v 28 na infarkt. Staří co se dožili důchodu si ho užili jen pár let. Ti co říkají že jim noční nevadí by si měli uvědomit, že je sakra rozdíl jestli člověk maká na noční u pásu a nebo někde sedí na kotelně nebo v kanceláři a jen čeká jestli se něco pokazí.

Už roky jedu týden ranních směn a dva týdny nočních. normálně volný víkend mám jenom každý třetí a ve svých 40 letech si přijdu hodně unavená. A protože nemám partnera ani děti, společenský život nulový, občas je ze mě i psychická troska, ale změnit zaměstnání není řešení, protože nájem a pravidelné výdaje mi zblajznou cirka polovinu mzdy, takže hůř placené místo si prostě nemůžu dovolit. Spánek po nočních směnách je skoro nemožný, takže spím nadvakrát. o nějakém zdravém jídle nemůže být ani řeč, protože se potřebuju především zasytit, aby to utáhnout, takže mám trvale nadváhu i když se snažím cvičit.

Skoro 10 let střídavě noční asistenční služba. Mladá. Od 30 problémy se spaním v noci, udinanim. Permanentní únava, strašná plet Naštěstí jsem již 4rokem s dětmi doma, ale do normálu se to vrátit jen tak nechce. Zpátky noční už dělat nemůžu, připadala jsem si na 60..

Můj bývalý manžel většinu života pracoval na nočních směnách. Vysloužil si vysoký tlak a v 64 letech mozkovou mrtvici, kterou nepřežil.

Když mi bylo kolem 30-ti let, noční mi nevadily, protože mladý organismus se lépe přizpůobuje. Pak jsem měla 5let pauzu mateřské. Žádný med u 2dětí. Poté jsem nastoupila opět na 3 směny. Po 5-ti letech jsem totálně vyřízená. Nemůžu spát, vysoký tlak, obezita, bolesti zad, kyčlí, otékají nohy, deprese. Zbývá mi 15 let do důchodu, ale toho se už nedožiju. Je mi to hrozně líto.

dělám jenom noční, jenže 12ky, takže každých pár dní se točím na denní režim. prožívat volno v noci je na prd. zato ten noční klid, žádné zácpy na silnicích, ve dne jsem vždycky doma... atd. taky mám tendenci se budit kolem druhé ráno. ale to i v práci.

Spěte 7 hodin nepřerušeně? Rád bych. Ale po noční je moje maximum 4 hodiny s tim , že se co 20-30 minut budim. Zkoušel jsem i prašky na spani ale akorat mě bolela hlava. Hodně lidi mi říkalo že si zvyknu , už na to čekám 12 let a furt nic.

směny jsou dobrý pro samotáře,rozbíjejí vztahy a rozorávají zdraví.

Dělal jsem v nepřetržitém provozu celý svůj aktivní život a žádné problémy jsem neměl. Jediné co mi zůstalo jako vzpomínka i teď v penzi - pravidelné buzení v 02:30 - 02:45h a potřeba něco s níst. ;-)

Práce vždycky ničí zdraví, práce na směny víc než pravidelná. Takže nejlepší se má ten kdo pracovat nemusí. Ale i ti co nepracují mají velkou spotřebu alkoholu. Zajímavé.

Statistiky nemusí být „ povznášející ”, zato článek je zbytečný. Žádné noční vám nikde pořádně nezaplatí, příplatky za směny zkrouhli a ještě se diví, že nemohou sehnat lidi. Po 18 letech směn mi trvalo 2 roky než jsem se naučila pravidelně spát od 22.30 do 6.00. Za tu dobu v tom zaměstnání by růžové lentilky spolykané kolegyněmi udělaly trasu Brno Praha dvakrát tam a zpět. ( Kdyby to někomu nedošlo, myslím Ibalgin apod ).

Prace na nocni je novodobe muceni. Nic horsiho neni. Hlad,zizen,zima, na to vse je telo pripravene. Na nespani v noci ne. Proto jatlagy,deprese, likvidace pameti, totalbi neschopnost kognitivniho mysleni. Gratuluji tomu kdo to vymysle, snad se jiz smazi v pekle.