Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) má 7,6 % lidí starších 12 let depresi trvající zhruba dva týdny v jakémkoli období života. To poukazuje na rozsah problému. Však taky Světová zdravotnická organizace (WHO) depresi považuje za nejběžnější chorobu na světě a hlavní příčinu zdravotního postižení. Odhaduje se, na planetě „depkou“ trpí 350 milionů lidí, přičemž častěji postihuje hlavně ženy.

Když pondělí není stejné jako úterý

Mezi příznaky jejího nástupu patří nedostatek radosti a snížený zájem o dosud atraktivní věci nebo činnosti. K těmto stavům přispívají i některé životní události, jako je například úmrtí v rodině. Příčiny deprese však nejsou zcela pochopeny, ale pravděpodobně se jedná o komplexní kombinaci genetických, biologických, environmentálních a psychosociálních faktorů.

Deprese se dá charakterizovat jako porucha nálady, hluboký pocit smutku trvající v průměru 6 až 8 měsíců. Pokud jde o návštěvu lékaře, tak ten většinou použije Hamiltonovu škálu pro klinické hodnocení. Pacient se tak může setkat i s tím, že se mu diagnóza nepotvrdí. Výkyvy nálady, které lidé vnímají jako součást normálního života, ale také dočasné emocionální reakce na výzvy každodenního života depresi nepředstavují.

Běžný splín versus hlubší problém

Podobně je tomu i u případu smutku vyplývajícího ze smrti někoho blízkého. Ten taky sám o sobě není depresí, pokud nepřetrvává několik měsíců. Kromě depresivní nálady se u pozitivního nálezu objevuje i ztráta sexuální touhy, neúmyslná ztráta hmotnosti (bez diety) nebo nízká chuť k jídlu. Lidé si taky stěžují na nespavost, potíže se spánkem nebo naopak nadměrné spaní, zpožděné psychomotorické dovednosti, únavu, ztrátu energie, pocity bezcennosti až zbytečnosti. Výjimečné nejsou ani opakující se myšlenky na smrt a sebevraždu. Tak co, máte jasno v tom, jak se deprese vlastně pozná?