Dává vám čím dál více zabrat věnovat se práci? Považujete plnění svých povinností za horor, protože vás od nich stále něco odvádí? Pak za to nejspíš může vaše genetická výbava!
Wikipedie popisuje prokrastinaci jako výraznou a chronickou tendenci odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu. Může přitom představovat rizikový fenomén pro duševní zdraví. Psychologové podotýkají, že se jedná o osobnostní rys. Lidé, kteří neustále s něčím otálejí a svoje úkoly plní opožděně, jsou prý líní. Buď jak buď, nový výzkum naznačuje, že svoji roli mohou hrát i geny.
To já ne!
Předchozí studie z roku 2018 prokázala, že lidé se sklonem k odkládání povinností měli větší amygdalu – část mozku, která zpracovává emoce. Stejný výzkumný tým nyní zkoumal, zda existuje souvislost mezi prokrastinací a genetikou. Konkrétní data však chyběla. Až dodnes.
Doktor Erhan Genç z německé Univerzity Ruhr-Universität Bochum věří, že prokrastinace je skutečně geneticky zakódovaná. Ale je tu malý háček. Týká se to pouze žen. Erhan Genç spolu s kolegy z univerzity a vědci z Technické univerzity v Drážďanech provedli genetickou analýzu 278 zdravých mužů a žen a svoje poznatky uveřejnili v časopise Social Cognitive and Affective Neuroscience.
Nechci, nebudu a neudělám
Vědci přitom věnovali zvláštní pozornost jednomu genu, který vytváří enzym zvaný tyrosinhydroxyláza (TH). Tento gen pomáhá regulovat produkci dopaminu – chemického posla, jenž hraje roli v mozkových procesech, jako je pozornost, paměť a motivace.
Exprese genu TH se mezi jednotlivci liší, což vede k různým hladinám dopaminu a dalších neurotransmiterů v jednotlivých mozcích. „Neurotransmiter dopamin byl v minulosti opakovaně spojován se zvýšenou kognitivní flexibilitou,“ poznamenává uvedený odborník s tím, že to v zásadě není špatné, akorát je tu jedna maličkost, která se nedá přehlédnout. Gen TH a jeho působení na narůstající hladinu dopaminu doprovází zvýšená rozptýlitelnost.
Věc přírody
V podstatě schopnost chemické látky ovlivnit kognitivní kontrolu může za to, že daná osoba úkol zpožďuje. Situace je o to horší, že roli zde sehrává i estrogen. „Vztah mezi genem TH a ženskou prokrastinací není dosud zcela objasněn, zdá se však, že role ženského pohlavního hormonu estrogenu situaci zhoršuje,“ říká Erhan Genç s tím, že právě ženy mohou být vinou genetických rozdílů v hladinách dopaminu k otálení náchylnější. Budete to používat jako omluvu pro svoje chování?
Sledujte nás na sociálních sítích:
