S nástupem podzimu ubývá každý den denního světla až o 4 minuty. Nedostatek světla může mít vliv na naše zdraví, světlo totiž ovlivňuje řadu fyziologických procesů v našem těle. Lidský organismus však rozlišuje, zda jsme vystaveni slunečnímu svitu nebo umělému osvětlení. Denní světlo má na naše tělo blahodárné účinky a jeho úbytek může vyvolávat příznaky jako jsou únava, bolest a pálení očí, stres i bolesti hlavy. Vliv má také na imunitu, která je v letošním roce ještě důležitější, než předtím.
„Osvětlení patří mezi důležité faktory ovlivňující celkové zdraví člověka a cílem by mělo být přiblížit se co nejvíce přirozenému, dennímu světlu. Správný režim spánku bývá narušen umělým osvětlením, což se pak projevuje ospalostí během dne, poruchami soustředění a spánku, ale i psychosomatickými chorobami,“ říká MUDr. Michaela Vančatová.
Není světlo jako světlo
Na první pohled by se mohlo zdát, že je světlo jako světlo, opak je ale pravdou. Umělé osvětlení z běžných zářivek či žárovek neposkytuje tělu celou šíři barevného spektra světla, kterou potřebuje pro správné fungování.
„Denní světlo v sobě zahrnuje sedm barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné, navíc je často tvořeno pouze ze tří barev – žluté, oranžové a červené, které stimulují lidský organismus a při dlouhodobém působení mají vliv především na naši psychiku. Jsme častěji podráždění, ve stresu a pod neustálým tlakem,“ říká odborník Jakub Brandalík ze společnosti Lightway. Výhodou ale není ani LED osvětlení s převahou modrého světla, které má negativní vliv především na náš zrak.
Umělé světlo denní nenahradí
Blikající žárovky, především u nekvalitního LED osvětlení, mohou velmi negativně ovlivnit naše zdraví. „Způsobují rychlou únavu a často z nich také bolí či pálí oči. LED osvětlení, zvláště je-li používáno po setmění, snižuje produkci nočního hormonu melatoninu, který má vliv mimo jiné na krevní oběh, imunitu, psychiku či dokonce stárnutí. Právě nedostatek melatoninu je jednou z příčin nespavosti,“ říká MUDr. Michaela Vančatová. „Navíc přílišná intenzita světla na lidské tělo působí aktivačně. Pokud jsme tedy vystaveni celý den stejné světelné intenzitě, nejen od rána do odpoledne, ale také večer nebo dokonce v noci, ovlivňuje to náš přirozený biorytmus a může způsobovat poruchy spánku,“ dodává lékařka.
Hlavním osvětlením interiéru by tak mělo být především denní světlo. To do místnosti přivedou zejména okna, pokud jsou nedostačující, existují další řešení, jak jej do interiéru přivést. „Jednou z variant jsou světlovody. Jejich výhodou je, že přináší světlo do místnosti shora, tudíž podvědomě působí ještě přirozeněji jako zdroj denního osvětlení než okna samotná. Významně tak pomáhají snížit negativní dopady pobytu člověka uvnitř budovy a přispívají lepšímu zdraví a imunitě,“ uzavírá Jakub Brandalík.
Sledujte nás na sociálních sítích:
