Pokud jste milovníci rýže, řadíte se k většinové části populace! Ovšem nic není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Rýže totiž umí (ne)hezky poplést hlavu už při pouhém nakupovaní v supermarketu. Schválně, tipnete si, s kolika typy rýže se můžete běžně setkat v našich obchodech?

A kolik je jich na světě celkem?

Na první otázku se lze odpovědi dopátrat celkem snadno (je jich přibližně 13), u té druhé to bude podstatně složitější (více než 100 různých druhů a poddruhů), proto ji pozvolna zase raději opustíme, a budeme se věnovat druhům rýže, které jsou běžně k dostání v tuzemských prodejních regálech.

Rýže arborio

Oblíbená rýže kulatého tvaru, ideální pro přípravu jakéhokoli rizota. Obsahuje více škrobu než jiné druhy rýže, a umožňuje tak vytvoření krémového, lahodného rizota. Po uvaření bude mít stále trochu pevnou strukturu (zrna pevná na skus).

Rýže basmati

Jedná se o druh dlouhozrnné indické rýže. Nejčastěji se s ní setkáte jako s přílohou k indickým jídlům, zejména kari. Její chuť je lehce oříšková a aromatická, z tohoto důvodu je přirovnávána k jasmínové rýži.

Černá rýže

Dříve se jí říkalo zakázaná rýže (v dnešní době zakázaná není, ale běžně ji také neseženete – budete muset navštívit specializované obchody se zdravou výživou). Chutná zemitě a oříškově. Obsahuje antioxidanty známé jako antokyany, díky čemuž má tmavou barvu (stejný antioxidant, který je přítomen i v borůvkách a ostružinách). Velice podobná svou chutí i strukturou je rovněž červená rýže, která má poměrně vysoký obsah vlákniny.

Jasmínová rýže

Jasmínová rýže pochází z Thajska, je oříšková a aromatická (o něco více než rýže basmati). Na rozdíl od basmati má však kratší zrno. Skvěle ji využijete jako běžnou přílohu, nebo do čínské smažené rýže.

Hnědá rýže

Nebo také „rýže natural“ jsou vymlácená zrna rýže, která se vyloupnou z tvrdé slupky a mírně brousí. Jelikož není dále jinak upravená, říká se jí také rýže celozrnná (nebo neloupaná). Pro srovnání: „Rýže bílá“ jsou zrna rýže zbavená veškerých obalových vrstev, proto jsou zcela bílá. Hnědou rýží lze snadno nahradit bílou rýži v jakémkoli pokrmu (Jen se musí trochu déle vařit). Obsahuje spoustu živin jako fosfor, hořčík a draslík a zároveň nabízí více vlákniny na porci než bílá rýže.

Rýže parboiled

Čili „předvařená rýže“ se zpracovává jinak než běžná bílá a hnědá rýže. Než se rýže změní v rýži parboiled, musí neloupané zrnko projít procesem namáčení a zpracováním vysokotlakou párou, při němž vitamíny a minerály přecházejí ze slupky rýže dovnitř do zrna, které se nakonec ještě oloupe a vyleští. Parboiled rýže je kyprá, sypká, nelepí se a nerozváří. Navíc úpravou získává na kvalitě a má i vyšší výživové hodnoty než klasická bílá rýže.

Lepivá rýže

Lepkavá rýže (sticky rice) obsahuje méně amylózy než jiné druhy rýže, což způsobuje, že se zrna při vaření slepí. Takže to není ta sypká rýže, kterou znáte, ale spíš slepený chuchvalec bílé hmoty, který vám Thajci na pláži ugrilují s krevetami nebo z něho udělají tradiční dezert s mangem a kokosovým mlékem. Kromě přípravy sladkých dezertů ji můžete klasicky uvařit (nebo vařit v páře) jako přílohu, nebo ji využít při přípravě risotta.

Dlouhozrnná bílá rýže

Klasická bílá rýže (čili dlouhozrnná bílá rýže) je, jak název napovídá, dlouhá a tenká, díky čemuž je po uvaření také nadýchaná. Čím kratší je rýže, tím je pravděpodobnější, že se zrna slepí. Čím delší, tím nadýchanější. Jednoduchá matematika.

Divoká rýže

Je zajímavé, že divoká rýže ve skutečnosti rýže není. Pouze vypadá, vaří a chová se jako rýže, tudíž si svůj název vypůjčila. Divoká rýže je ve skutečnosti vyrobena ze semen, která pocházejí z druhu bahenní trávy. Má více antioxidantů než skutečná rýže a stejně jako dlouhozrnná bílá rýže má nadýchanou strukturu (jen chutná více zemitě).

Zdroje: jessicagavin.com/types-of-rice, myrecipes.com/ingredients/types-of-rice, lagris.cz