Co se nedojí jeden den, to se sní ten druhý. Odmítáte jídlem plýtvat, proto to takhle děláte běžně? Tak jistě, šetří se tím čas, peníze, místo v odpadkovém koši a tím i životní prostředí. Ohříváte ho ale správně? Třeba s rýží to může být všechno trochu komplikovanější.

Bakterie s každým soustem

„Opětovné ohřívání rýže obvykle nepředstavuje žádné přímé nebezpečí, ale existují určitá rizika spojená už s její první přípravou,“ upozorňuje americká výživová poradkyně Jen Messer (1). Tato pochutina má neutrální hodnoty pH, zadržuje více vlhkosti než jiné potraviny, a navíc obsahuje přirozeně se vyskytující bakterie Bacillus cereus ve formě spor. Co to pro vás znamená? Jmenovaná expertka doporučuje jediné.

Chce to teplotní šok!

„Rychlé ochlazení rýže ihned po jejím uvaření podstatně snižuje riziko kontaminace a růstu patogenních mikroorganismů, které podporují průjem a zvracení“. Čím déle ji necháte při vyšší teplotě (klidně i té pokojové), tím více času mají choroboplodné zárodky k růstu a prosperitě. O zdravotní malér si zahráváte i tehdy, když budete rýži před konzumací skladovat v lednici více dní. Mimochodem, naprosté bezpečné maximum jsou tři až čtyři (2). A teď k tomu samotnému ohřívání.

S vodou to jde vždycky lépe

„Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby rýže zůstala chutná a nadýchaná, je přidat do ní před ohřátím trochu vody, popřípadě vývaru. Někteří lidé toho dosáhnou umístěním jedné kostky ledu a vlhké papírové utěrky přímo na talíř, poté rýži minutu nebo dvě zahřívají v mikrovlnné troubě. Jiní do ní vedle talíře umístí i hrnek vody, protože vzniklá pára rýži zvlhčí a zvláční,“ popisuje obvyklé postupy nutriční terapeutka Jen Messer.

Zdroje: (1) www.eu.usatoday.com/story/life/health-wellness/2024/05/15/how-to-reheat-rice/73505747007/, (2) www.foodsafety.gov/