Výroba bezkofeinové kávy

Bezkofeinová káva se vyrábí procesem, který z kávy odstraňuje většinu kofeinu. Způsoby dekofeinizace se liší, ale nejčastěji používané metody jsou mokrá metoda (tzv. Švýcarská vodní metoda), metoda s použitím oxidu uhličitého a metoda využívající organické rozpouštědla, jako je methylenchlorid nebo ethylacetát.

Švýcarská vodní metoda

Tato metoda se považuje za jednu z nejšetrnějších. Kávová zrna jsou nejprve namočena ve vodě, aby se kofein uvolnil do roztoku. Následně se roztok filtruje přes uhlíkové filtry, které zachytí kofein, ale ponechají v roztoku další chemické látky důležité pro chuť kávy.

CO2 metoda

Při této metodě se kofein extrahuje pomocí kapalného oxidu uhličitého v prostředí s vysokým tlakem. Tato metoda je ceněna pro svou ekologickou šetrnost, protože nezanechává rezidua rozpouštědel.

Rozpouštědlové metody

U těchto metod, kávová zrna procházejí procesem, při kterém se použitím chemických rozpouštědel odstraní kofein. Následně se zrna omyjí a suší. Tato metoda je nejlevnější, ale může zanechat stopy rozpouštědel v kávě.

Zdravotní negativa

Přestože bezkofeinová káva je často vnímána jako databáze zdravější varianta kvůli nižší hladině kofeinu, její konzumace má svá úskalí. Následují některé z nich.

Zbytková rozpouštědla

Pokud se k dekofeinizaci používají chemická rozpouštědla, mohou ve finálním produktu zůstat chemické rezidua. I když jsou koncentrace těchto látek obvykle nízké a regulované, dlouhodobá konzumace kávy obsahující zbytky chemikálií by mohla představovat zdravotní riziko.

Snížená antioxidantní aktivita

Kofein je v kávě hlavním nositelem antioxidačních vlastností. Bezkofeinová káva má ve srovnání s běžnou kávou nižší obsah antioxidantů. Antioxidanty pomáhají tělu bojovat proti volným radikálům, které mohou poškozovat buňky a přispívat k rozvoji chronických nemocí.

Riziko zvýšeného cholesterolu

Některé studie naznačují, že bezkofeinová káva může zvyšovat hladinu „špatného“ LDL cholesterolu více než běžná káva. Přesný mechanismus tohoto efektu není zcela pochopen, ale jednou z teorií je, že některé sloučeniny v bezkofeinové kávě ovlivňují metabolismus lipidů.

Trávicí potíže

Podobně jako běžná káva, i bezkofeinová může být kyselá a stimulovat produkci žaludečních kyselin. To může vést k podráždění žaludku, pálení žáhy nebo zhoršení gastrointestinálních problémů jako jsou vředy.

Problémy s kostní minerální hustotou

Existují určité obavy, že bezkofeinová káva může ovlivňovat vstřebávání vápníku a tím přispívat k oslabení kostí. Ačkoli výsledky studií nejsou jednoznačné, některé z nich poukazují na možnost, že velké množství kávy bez kofeinu může v dlouhodobém horizontu zvyšovat riziko osteoporózy.

Přestože bezkofeinová káva nabízí alternativu pro ty, kteří chtějí omezit příjem kofeinu, její konzumace nemusí být zcela bez rizik. Jedná se o komplexní potravinu a její vliv na zdraví může být ovlivněn jak způsobem výroby, tak individuálními zdravotními podmínkami konzumenta. Jako u mnoha jiných potravin je rozumné konzumovat bezkofeinovou kávu s mírou a být si vědom možných zdravotních důsledků.

Konečné rozhodnutí o konzumaci kofeinové či bezkofeinové kávy by mělo zohledňovat osobní zdravotní stav a konzultaci s lékařem, zejména u osob s existujícími zdravotními problémy.

Zdroje: www.foodnavigator-usa.com/Article/2024/03/11/Activists-petition-to-remove-methylene-chloride-from-European-coffee-bean-processing-amid-carcinogen-concerns, www.web.archive.org/web/20230303175111/https://www.cdc.gov/niosh/docs/86-114/default.html, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3166749/, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3166749/