Croissant pochází z Francie – to je přece jasné. Nebo snad ne? Ve skutečnosti není odpověď na otázku původu vynikajícího pečiva z listového těsta tak jednoduchá, jak byste si možná mysleli. Takže odkud vlastně pochází croissant?

Historie croissantu

Ještě teplý croissant s máslem a marmeládou je asi přesným obrazem francouzského výrazu „savoir-vivre“, neboli umění žít. Kdo myslí na croissant, myslí často podvědomě hned také na Francii. Ale byli to opravdu Francouzi, kteří tímto božským pečivem obohatili zbytek světa?

Jak tomu bývá často, ani v tomto případě nepanuje v celé věci jenom jistota. Faktem jistě je, že croissant je poprvé zmíněn v jedné příručce, ale není už nijak blíže popsán. Ve formě půlměsíce byl naskicován až o deset let později v jednom lexikonu. A – opravdový recept na jeho výrobu nebyl rozhodně nikde popsán až do roku 1906.

A tak se celý svět částečně noří do spekulací a fantazie…

Pocházejí z Rakouska?

Rakousko je známé svým cukrářským uměním. A podle (historicky nepodložené) legendy měli při objevení croissantu prsty právě i Rakušané. Podle ní totiž tuhle lahůdku objevili už v roce 1683 ve Vídni, v časech obléhání Turky.

Pokud budete věřit legendě, vyhrabali Turci jedné noci tunel pod městskou zdí. Což neuniklo pozornosti i v noci pilně pracujícím pekařům. Okamžitě spustili alarm a útok Turků tak zažehnali. U příležitosti oslav vítězství pak upekli pečivo, které mělo tvar tureckého půlměsíce – v Rakousku nazývané také rohlík.

Jiná, i když velmi podobná, legenda přesouvá stejný příběh do Budapeště roku 1686, když bylo město Buda zpátky dobyto habsburským vojskem od turecké nadvlády.

Cesta do Francie

A jak se dostal do Francie? Podle legendy to nebyl nikdo menší než Marie Antoinetta, dcera císařovny Marie Terezie, která pečivo nechala udělat u příležitosti svého stěhování svému budoucímu manželovi králi Ludvíku XVI. Dobrých 100 let po obléhání Vídně. Historická ikona zkrátka vzala svoje oblíbené pečivo s sebou do cizí země, aby se ho nemusela vzdát.