Bulgur, tedy typ celozrnné tvrdé pšenice, zůstává důležitou složkou kuchyně na Blízkém východě a je také běžný v Indii a balkánských státech. Od počátku 20. století získal na popularitě i ve Spojených státech a západní Evropě. Jedná se o všestrannou přísadu vhodnou do polévek, salátů, příloh i jako součást nebo základ dalších pokrmů. Obecně platí, že se dá připravit na mnoho způsobů, přičemž hned ráno zastane funkci snídaně ve formě kaše (1).

Proč se bulguru nemusíte bát?

Má příjemnou, ořechovou chuť, velmi si rozumí s olivovým olejem, fazolemi, zeleninou, mořskými plody nebo čerstvými bylinkami. Považuje se za zdroj základních vitaminů, antioxidantů, vlákniny a minerálů, jako je železo, draslík, hořčík a fosfor. Jeho nesmírnou výhodou je, že umí až ztrojnásobit svou hmotnost a objem. (Při vaření přijde přibližně 1,5 šálku vody či vývaru na 1 šálek bulguru.) Jediným „škraloupem“ je přítomnost lepku. Bulgur coby forma pšenice není vhodný pro lidi s alergiemi na pšenici, celiakií nebo intolerancí na lepek (1).

Pocit těžkosti po jídle. Už ne!

Za zmínku stojí hlavně informace, že stravu bohatou na celá zrna vědci spojují s nižším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky typu 2, obezity a některých druhů rakoviny. To je na bulguru sympatické, stejně jako přítomnost vlákniny, která zlepšuje trávení a zdraví střev, vytváří pocit sytosti, pozitivně ovlivňuje reakce na hladinu cukru v krvi, a dokonce i citlivost na inzulin, celkově snižuje riziko chronických onemocnění, neboť krotí špatný cholesterol. Ve skutečnosti se udává, že právě vláknina je jednou z nejlepších bojovnic, které záleží na zdraví srdce a štíhlé linii (2).

Obrovský mýtus vyvrácen

Co vás možná překvapí, je fakt, že bulgur tělo nezatíží velkým množstvím sodíku, jehož nadbytek se projevuje hypertenzí neboli zvyšováním krevního tlaku. Je tomu tak proto, že zadržuje přebytečnou tekutinu v těle, a to vytváří další zátěž pro srdce. Příliš mnoho sodíku také nahrává riziku mrtvice, srdečnímu selhání, osteoporóze, rakovině žaludku a onemocnění ledvin. I to se bulguru počítá, nicméně mnozí se ho straní z důvodu údajně vysokého glykemického indexu. Ten je přitom nižší než u podobně zpracovaného a známějšího kuskusu. Kuskus má glykemický index 65, zatímco bulgur jen 48 (2). Ještě pořád z něj máte strach?

Zdroje: (1) www.tandfonline.com/doi/abs/10.3109/09637486.2011.639748?journalCode=iijf20, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4062680/