Francouzská bageta, jakou ji dnes známe, má křupavý povrch, ale po zakousnutí uspokojí měkkým vnitřkem. Má jemnou chuť, která skvěle doplní jak sladké, tak slané jídlo, avšak výborná je i sama o sobě. Od ostatních druhů pečiva se liší svým tvarem, podélnými řezy, dobře vypečenou zlatavou kůrkou a velmi jemnou porézní střídkou.

Kromě tradiční francouzské bagety nalezneme dnes v pekárnách a obchodech další druhy, které se liší v závislosti na použité mouce. V souladu s trendy zdravého životního stylu jsou to například bagety z celozrnné žitné mouky, z cereální mouky nebo s obsahem nejrůznějších semínek. „V posledních letech je i v našem oboru znát touha zákazníků zkoušet nové chutě. V našich vlastních pekárnách nabízíme kromě světlých baget také bagetu sedmizrnnou, rustikální s pohankou nebo kornbagetu, která je druhou nejprodávanější hned po tradiční světlé bagetě. Naposledy jsme do nabídky zařadili bagetu celozrnnou se slunečnicovým semínkem, kterou pečeme z vlastního těsta,“ uvádí Václav Bozděch, který se stará o vývoj a výrobu vlastní značky pečiva v obchodech Albert. Výjimkou nejsou ani bagety na sladký způsob, do kterých se přidávají například vlašské ořechy.

Kde se francouzská bageta objevila a kdo měl možnost ji ochutnat jako první?

V době před první světovou válkou byly ve Francii populární klasické chleby, podobné těm, které známe dnes. Jejich příprava byla pro pekaře již zajetou rutinou, která ovšem vyžadovala specifický postup. Těsto se zadělávalo večer, přes noc několik hodin kynulo a nad ránem jej pekaři vkládali do pecí, aby bylo hotové pečivo připravené mezi šestou a sedmou hodinou, kdy lidé začínali chodit do práce.

Zlom přišel po válce, kdy byla země podobně jako zbytek světa v těžké ekonomické situaci, a vláda se tak rozhodla omezit provoz pekáren v nočních hodinách. Ty musely mít zavřeno mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou hodinou ranní, což jim znemožňovalo dodržet postup pro přípravu tradičního pecnu chleba. Píše se tak rok 1920, když se pařížští pekaři rozhodli využít technologie parní trouby, kterou již několik let disponovali, a vytvořili jedinečné pečivo s křupavou kůrkou, které bylo díky svému složení a postupu přípravy hotové k prodeji maximálně do tří hodin. Vznikla tak ikonická francouzská bageta s typickým tvarem, o němž se traduje, že byl zvolen z důvodu, aby se zemědělcům, kteří v té době patřili mezi nejčastější zákazníky, dobře nosil pod ramenem. Pařížané si bagetu zamilovali a netrvalo dlouho, než se její popularita rozšířila po celé Francii. Dnes patří mezi nejoblíbenější druhy pečiva po celém světě.

Od historie do současnosti

I dnes je bageta každodenní součástí většiny francouzských domácností, celé rodiny si ji dopřávají ke každému hlavnímu jídlu. Ráno například s džemem, přes poledne jako předkrm nebo nezbytnou součást oběda a večer s různými druhy sýrů a dobrým vínem. Každý poctivý pekař vám potvrdí, že bagetu je třeba konzumovat čerstvou, uvádí se ideálně do pěti hodin od dopečení. Jak upřesňuje Václav Bozděch: „Bageta je určena k přímé spotřebě během dne, nedoporučuje se skladovat ani balit, neboť postupně ztrácí svůj charakter křupavosti a vláčnosti. Nejlépe uděláte, pokud si ji z obchodu odnesete čerstvou v otevřeném sáčku s perforací.“  Není proto divu, že většina Francouzů je zvyklá navštěvovat pekařství denně, někteří dokonce dvakrát, tak aby měli čerstvou bagetu ke každému hlavnímu jídlu.

V české kuchyni je bageta často spojována s občerstvením pro nejrůznější rodinné oslavy a večírky. Lze z ní připravit chutné sendviče nebo oblíbené jednohubky. Stačí ji namazat domácí pomazánkou, dozdobit zeleninou a pochoutka je na světě.

5 faktů o francouzské bagetě

• Slovo bageta pochází z francouzského „baguette“, což se dá přeložit jako hůlka nebo proutek. Název je odvozen od jejího typického tvaru.
• Ve Francii se ročně prodá přes 10 miliard baget, to je v přepočtu zhruba půlka bagety na osobu na den.
• V ČR se prodej baget zvýšil za posledních 5 let o téměř 225 %. V roce 2019 se v obchodech Albert prodalo přes 7 milionů kusů francouzské bagety. *
• K přípravě tradiční francouzské bagety se používají jen čtyři základní ingredience: pšeničná mouka, voda, droždí a sůl.
• Standardní bageta se vyrábí z 390 g těsta, po upečení by měla vážit 250 g, zbytek tvoří voda, která se odpařuje při pečení. Běžná bageta je tři až čtyři centimetry vysoká, pět až šest centimetrů široká a její délka může dosahovat až jednoho metru.