Koření je nutné chránit před třemi hlavními „škůdci“. Vzduchem, horkem a světlem. Jejich působením totiž ztrácí barvu, chuť i aroma. Do jídla můžete takového ochucovadla nasypat celou skleničku, ale přesto nedosáhnete takového efektu, jako když přidáte špetku čerstvého (respektive čerstvě koupeného).

Základní tipy pro skladování koření

1.   Ačkoli je finančně výhodnější nakupovat velká, tzv. ekonomická, balení některých potravin, u koření to tak úplně neplatí. Raději v obchodě sáhněte po menším množství. Ano, spotřebujete ho poměrně brzy a zanedlouho budete muset vydat peníze za nové, ale zrovna u koření platí, že kvalita převyšuje kvantitu.

2.   Člověk je tvor pohodlný, a tak se nám výrobci snaží život co nejvíce ulehčit. Nejinak tomu bývá i u koření – proč myslíte, že nabízejí mleté koření? Jenže takto zpracovaná ochucovadla ztrácejí chuť a aroma mnohem rychleji než koření celé. Proto ho raději nakupujte nemleté a pořiďte si mlýnek či hmoždíř. Naše babičky a prababičky to ostatně dělaly také tak, a jaké to byly kuchařky…

3.   Na kořenkách záleží – měly by být především dobře uzavíratelné (tak aby ke koření nemohl vzduch). Velmi oblíbené skleněné dózičky jsou sice výhodné v tom, že ihned vidíte, jaký druh koření se v nich skrývá, ale propouštějí k němu příliš světla (tedy za předpokladu, že nemáte kořenky uskladněné někde v přítmí skříňky, ale máte je vystaveny na poličce), proto jejich použití zvažte.

4.   Je sice dobré mít koření vždy při ruce, ale neinstalujte poličku s kořenkami v těsné blízkosti sporáku či topení – koření totiž v teple rychleji ztrácí chuť a vůni.

5.   Koření jako takové se vlastně nemůže zkazit. Ovšem jak jsme již několikrát varovali, časem ztrácí svou charakteristickou vůni a chuť. Takže pokud máte podezření, že už nechutná tak, jak by mělo, bez milosti jej nahraďte novějším exemplářem. Dokonalosti pokrmu totiž nedocílíte tím, že přidáte velkou dávku vyčichlého koření.