Odhalte s námi ty nejrozšířenější mýty.

Nesmysl č. 1: Infarkt mi nehrozí, aktivně sportuji

Pokud se pravidelně věnujete nějaké sportovní aktivitě a pracujete na své fyzičce, určitě tím riziko onemocnění kardiovaskulární chorobou snižujete, ale rozhodně to neznamená, že vás například zmíněný infarkt nemůže potkat. Lidé si obvykle nemoci srdce spojují s obezitou, ale i člověk se zdravou váhou a aktivním způsobem života může mít například zvýšenou hladinu cholesterolu apod. Navíc trpí-li třeba diabetem, vysokým krevním tlakem, genetickou predispozicí ke kardiovaskulárním onemocněním, nebo pokud například kouří, samotný sport jej rozhodně neuchrání.

Nesmysl č. 2: Symptomy infarktu jsou přece jasné

Bolí mě na hrudi nebo levá ruka, je to infarkt. Ostatní bolesti se srdcem nesouvisejí. Vážně? Bohužel, občas dá odhalení infarktu zabrat i odborníkům, natož laikům. Někdy se totiž může stát, že se onemocnění projeví úplně jinak, než nám vždycky vtloukali do hlavy, nebo že jeho příznaky nejsou zpočátku nijak zvláště varující. Rozhodně tedy neberte (kromě již zmíněné bolesti na hrudi) na lehkou váhu například neobvyklou nevolnost nebo slabost, nezvyklou bolest v zádech, studený pot, nepravidelnost v srdečním rytmu nebo jeho náhlé zrychlení, bolest v jedné, ale i v obou pažích.

Ani samotná bolest na hrudi, jíž se infarkt často projevuje, nemusí být dobře definovatelná. Někteří pacienti ji popisují jako ostrou, jiní zase spíše jako tíhu či tlak na prsou. Může být trvalá, nebo se objevovat s kratšími přestávkami, občas je dokonce poměrně složité ji lokalizovat – může se totiž vyskytovat v oblasti od čelisti až po pupík.

Nesmysl č. 3: Když bolest na hrudi pomine, není to infarkt

Hlavní nebezpečí takového tvrzení spočívá nejen v tom, že (jak je popsáno výše) symptomy infarktu a povaha bolesti na hrudi není u tohoto onemocnění vždy zcela jasná, ale především ve smyslu, který je za touto větou skrytý, tedy že je dobré čekat, zda bolest pomine nebo nepomine. Taková prodleva totiž může být fatální – u poškození srdce jde doslova o každou minutu. Pokud vás přepadne bolest na hrudi, není čas na statečnost či uvažování, zda se nejedná například o nepříjemné nadýmání. Takové uvažování by totiž mohlo být klidně to poslední, co v životě uděláte…

Nesmysl č. 4: Problémy se srdcem nastupují až se stářím

Tohle tvrzení už dávno neplatí (pokud kdy platilo) – kdybyste se zeptali kardiologů, jistě by vám potvrdili, že případy pacientů, kterým nebylo ani 40 let, nejsou zas tak výjimečné a v poslední době jejich počet dokonce pomalu a jistě narůstá. A jako obvykle si za to můžeme velkým dílem sami – nezdravým způsobem života. Málo pohybu, nezdravá strava, stres, kouření, alkohol…

Nesmysl č. 5: Život po infarktu už není plnohodnotný

Pokud si pod pojmem „plnohodnotný život“ představujete krabičku cigaret denně, k večeři hamburger s hranolky a několik piv, pak je to možná pravda (a zároveň je to velmi smutné). Ale jinak můžete po infarktu klidně žít opět naplno. Tedy samozřejmě musíte změnit jídelníček, dodržovat přesně stanovený režim a pravidelně chodit na prohlídky, ale kdo říká, že to je překážka plnohodnotného života? Vlastně jste dostali druhou šanci – tak ji využijte!

Nesmysl č. 6: Pokud si kontroluju hladinu krevního cukru, diabetes srdce neohrožuje

Bohužel, i samotná cukrovka znamená pro srdce riziko, takže pokud touto nemocí trpíte, měli byste kontrolovat i další rizikové faktory, jako je nadváha, vysoký krevní tlak nebo hladina cholesterolu. Samotným sledováním krevního cukru se neochráníte. Nicméně není třeba propadat panice – neplatí, že diabetes rovná se problém se srdcem. Jen je třeba být opatrný.

Nesmysl č. 7: Už jsem prodělal/a angioplastiku, problémy se srdcem mi nehrozí

Tohle může být velmi nebezpečné přesvědčení. Operce srdce, která sice vyřešila vaše problémy, sama o sobě nic nezmůže, pokud se po jejím prodělání vrátíte ke starému způsobu života. Potíže se vám totiž velmi rychle vrátí…