Chybí vám tam jedna zásadní maličkost - konkrétní typ čaje, PU-ERH. Vařit normální černý čaj není dobrý nápad.

Tak tak.. z pigičaje se to nepovede. Nemalujte si nějakou romantiku jen proto, že kundün a jeho pod Číňanovou knutou údajně úpící lid. Co si pamatuji z horolezeckých cestopisů, tak tibetský omaštěný čaj byl chlapy označen za břečku, která člověka takřka nutí ho vyprsknout ven. Jedno je jisté, v těchto krajích používají čaj lisovaný.. často Jünnan, ale nikde nebylo uvedeno výslovně, že nějaký dobře vykvašený pu-erh. Ten je spíš z dané oblasti původu domýšlen.. dobrý pu-erh není dostatečně levný pro podobné svařování a čerstvý levný pu-erh na druhou stranu udělal jen malý krůček od zeleného lupení. Lisovaný fermentovaný červený čaj je správná volba, z toho normálního sypaného předepsaným postupem uvaříte spíš mazut a ještě rádi si nakonec dáte šálek anglického s mlékem.