V minulém století se jedlo všechno a nikdo kvůli tomu netrpěl. Moderní populace však takové štěstí nemá. V čem to vězí? Děláme prý něco špatně. A zřejmě to má co dočinění s přehnanou snahou o čistotu i naší nechutí k tradičnímu vaření.
Není to zase až tak dávno, co byla potravinová intolerance naprosto neslýchanou věcí. Jen se nad tím zamyslete, trpěli něčím takovým vaši rodiče či prarodiče? S největší pravděpodobností ne. A jestli ano, pak šlo jistě o naprostou ojedinělost. Dnes se odhaduje, že nesnášenlivostí na určité potraviny trpí přibližně 17 milionů Evropanů, přičemž podle lékařů jen v posledních 15 letech stoupl počet takových případů o 50 %. Není to divné?
Včera bylo včera a dnes je dnes
Nabízí se tedy otázka – je mezi námi a staršími generacemi nějaký rozdíl? Co naše babičky a dědečkové dělali jinak, že mohli jíst všechno - a bez následků? Jisté odborné teorie naznačují, že tajemství našich předků, které možnost potravinové intolerance naprosto vylučuje, se týká jejich životního stylu. V čem se od nich lišíme?
Čistota – půl zdraví? Ano, ale už to přeháníme
„Za posledních 20 nebo 30 let se populační hygienická kritéria hodně zpřísnila. Naše bydlení se změnilo, používáme chemická čistidla k úklidu a různé dezinfekce. Změnami prochází i náš imunitní systém, protože užíváme antibiotika a necháváme se očkovat. Stali jsme se obětmi našeho vlastního donucování k čistotě i ke zdraví,“ myslí si lékařka Susan Waserman z kanadské univerzity McMaster. Odbornice se netají názorem, že právě přehnaná snaha o sterilní domov může stát za rozvojem celé řady alergií, včetně té na jídlo.
Tradiční vaření. Dnes na něj není čas ani chuť
Polotovary, různé balené a zpracované potraviny? Takový „luxus“ naši předci vážně neměli. Komu kručelo v žaludku, ten si uvařil něco z čerstvých surovin – v klidu a bez „éček“. Výše zmíněná expertka se rovněž domnívá, že tehdejší absence mikrovlnné trouby zaručila, že molekulární struktura konzumovaných potravin nebyla změněna elektromagnetických zářením. Trpíme dnes tedy potravinou intolerancí kvůli své lenosti, protože si oběd ohříváme v mikrovlnce a kupujeme potraviny v plastových obalech?
Zahradničení už není soukromá záležitost
Zhruba do druhé poloviny 50. let minulého století všechny pěstované plody pocházely výhradně z místních zdrojů. To znamená, že se chemicky ošetřené ovoce nedováželo přes půl světa a dlouhé vzdálenosti nemusela urazit ani zelenina. Lidé si prostě na vlastním pozemku „utrhli“ to, co na přípravu jídla momentálně potřebovali, čímž se podpořila čerstvost potravin. Tím se nenarušil ani obsah vitaminů. Vane snad vítr právě odtud? Možná. Moderní vědecké poznatky totiž naznačují přímou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a alergiemi. No, co dodat. Asi si za všechno můžeme sami, tedy alespoň podle vědců.
Sledujte nás na sociálních sítích:
