Češi mají pověst národa, který by pro hřib i do trnitého houští skočil. Náklonnost k houbám může předčit snad jen tuzemská láska k pivu, která nám dává prvenství ve všech statistikách celoevropské konzumace už od roku 1971. Dají se ale tyhle dvě věci skloubit? A s jakým rizikem? Toť otázka.

Problémy s tekutým chlebem

Co se stane, když takovou smaženici, houbové řízky nebo guláš spláchnete vychlazeným chmelovým mokem? Možná nic a možná všechno. Tahle mince má totiž dvě strany. Podle názoru mykologů skutečně existují druhy hub, které se s alkoholem vyloženě nasnášejí. Patří mezi ně kupříkladu hnojník inkoustový, hřib koloděj nebo václavky.

Otrava, jež připraví perné chvilky

V případě uvedeného hnojníku jde hlavně o to, že obsahuje chemickou látku zvanou koprin, která v játrech blokuje enzym odbourávající alkohol, čímž způsobuje otravu. Ta se projevuje zvracením, bolestmi hlavy, návaly horka, nevolností a zčervenáním v obličeji. Ovšem může dojít i k poruše vidění, nebo dokonce k bezvědomí. A právě proto se rozhodně nedoporučuje zapíjet metlou lidstva pokrmy z hnojníku, a to celé tři dny po jejich pozření. Co ale další poklady z lesa, snesou se s oroseným půllitrem nebo něčím ostřejším?

Méně je opravdu více

Odborníci jsou přesvědčení o tom, že kromě jmenovaných výjimek se alkoholické nápoje na houby pít mohou. Jenže má to pochopitelně jedno zásadní pravidlo – jenom s mírou a v rozumném množství, aby nedošlo k žádné negativní a dramatické reakci. Obecně lze říci, že takové pivo zažívání vlastně pomáhá, což teoreticky vzato usnadňuje stravitelnost hub. Podobné je to i s vínem, jehož třísloviny svědčí trávicímu traktu. Jedna sklenka toho či onoho by vám tedy ublížit zřejmě neměla. Pokud ji však naplníte vícekrát, jistá rizika tu bezpochyby jsou. Je tedy jen na vás, jak se k celé situaci postavíte…