Nemá cenu si něco nalhávat. Sůl vyvolává podobnou závislost jako chemické drogy, kupříkladu kokain, což prokázali australští vědci, kteří podávali zvýšené dávky soli laboratorním myším. Tak jistě, že každá mince má dvě strany.

Pro a proti

Sůl je známá přísada, jež se používá ke konzervování a aromatizaci potravin po tisíce let. Tělo ji v rozumné míře potřebuje, nicméně většina lidí konzumuje téměř dvakrát tolik soli, než jaké doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Ta maximální úroveň příjmu stanovila na 5 gramů denně, což odpovídá necelé lžičce soli. Jenže zvyk je železná košile. Z anket, které se zabývaly stravovacími návyky, vzešlo, že téměř 45 procent lidí sůl při vaření používá, a to ještě před ochutnáním pokrmů. Třeba ale takové děti do jednoho roku by neměly solit vůbec!

Srdeční mrtvice a další

Vysoká spotřeba soli přispívá k osteoporóze (zvýšenému množství vápníku v moči), vysokému krevnímu tlaku a zároveň zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou mrtvice a koronární infarkty.

Ze závěrů studie, kterou publikoval lékařský týdeník British Medical Journal, vzešlo, že snížení příjmu soli o pouhých 5 miligramů denně by mohlo celosvětově zabránit až 1 milionu úmrtí na mozkové mrtvice a téměř 3 milionům úmrtí na akutní srdeční příhody. Bohužel, není to tak snadné, jak to možná vypadá.

Délka odvykací kúry

Na sůl se snadno zvyká a závislost se podle odborníků odbourává za zhruba dva měsíce, během kterých se její příjem eliminuje s pomocí česneku, cibule, čerstvých či sušených bylinek (zázvor, kurkuma a jiné). Leckdo do jídel přidává víc ořechů, semínek, limetkové a citronové šťávy, balzamikového octa či hub a celkově si vypomáhá s tím, co je po ruce.

Jak poznáte, že už v tom lítáte?

Možná, že náhražky začnete hledat i vy, až se najdete v několika varovných signálech, které poukazují na to, že je vám sůl velmi blízká. Pozor si dejte v případě, kdy vás nápadně často trápí nadýmání a nadměrná žízeň. K červeným vlajkám patří i oteklé nohy, chutě na slané a zvýšený krevní tlak.