Dnes se z odborného pohledu podíváme, jaké mýty panují v naší společnosti.

Mateřské mléko má pro miminko širokou škálu benefitů, a jedním z těch hlavní jsou např. zdravotní výhody, vývojové nebo psychologické, tzn. že nejlepší výživou pro kojence je určitě mateřské mléko – a kojící období určitě není obdobím, v němž by se maminky měly stresovat tím, co mohou a nemohou jíst, pokud to na miminko nemá opravdu negativní a viditelný vliv.

Nejčastější mýty kojících maminek

Mateřské mléko se vytvoří přímo z toho, co matka sní

Jídlo, které kojící žena sní, prochází jejím trávicím traktem, tam se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Některé se dostanou až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka. Dnes ale víme, že i ženy trpící podvýživou mohou mít dostatek mléka.  Deficit některých živin (vitaminy, esenciální mastné kyseliny) ve stravě matky se však může na kvalitě jejího mléka odrazit. Z toho plyne, že míra, jakou strava matky ovlivní složení mateřského mléka, není tak vysoká, jak se může zdát.

Kojící žena musí jíst více než normálně

Laktace je náročný proces, který zvyšuje energetický výdej ženy o 400–500 kcal/den (v jídle to je např. 1 celozrnná kaiserka s 50 g eidamu a 15 g másla). To ale opravdu alibi pro přejídání se.
Navýšit denní kalorický příjmu se doporučuje v případě u žen, které mají rizikovou hmotnost na hranici podváhy. Naopak ženy, které během těhotenství výrazně přibraly, nemusejí navyšovat energetický příjem, a naopak díky většímu výdeji mohou pozvolna hubnout.

Kojení a speciální dieta

Kojící žena opravdu nemusí držet žádnou speciální dietu. Postačí pestrá a vyvážená strava s dodržováním základních principů racionální stravy. To znamená mít v každém jídle kvalitní zdroj bílkovin, tuků, komplexních sacharidů a samozřejmě dostatek ovoce a zeleniny.

Zákaz pikantních jídel

Strava obsahující výrazné pikantní chutě jako česnek nebo chilli může změnit chuť mateřského mléka. V některých studiích se ukazuje, že různé příchutě mateřského mléka nejsou pro kojence nepříjemné, a naopak je preferují. To může následně ulehčit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější. V případě, že dítě nereaguje na jinou chuť negativně není nutné tyto potraviny z jídelníčku vyřazovat.

Vyřazování potravin s obsahem alergenů

Jsou případy, kdy u dítěte vznikne alergická reakce (kožní projevy, koliky, průjmy) na určitou složku matčiny stravy. Často se jedná o bílkovinu kravského mléka, vejce nebo třeba citrusy. Pak je nasnadě eliminační dieta, při které se vytipovaná složka vyřadí z jídelníčku matky a sleduje se, zda došlo u kojence k odeznění příznaků.

Preventivní vyřazení rizikových alergenů z jídelníčku nejspíš nebude mít smysl. V případě nutnosti eliminace velké skupiny potravin z jídelníčku např. mléčné výrobky je vhodné kontaktovat nutričního terapeuta, který ženě pomůže sestavit jídelníček tak, aby nedošlo k deficitu určitých složek jako například bílkovin nebo vápníku.

Syrové maso, ryby nebo plísňové sýry jsou pro kojence nebezpečné

Ve spoustě brožur s doporučením stravy pro kojící matky najdeme, že tepelně nezpracované potraviny a zrající sýry jsou pro kojící matku rizikové a neměla by je zařazovat. Potravinám jako tatarák, sushi či hermelín by se tak matka měla během kojení vyhýbat jako čert kříži. Pravdou ale je, že sice jsou tyto potraviny rizikovější z hlediska infekčního onemocnění (pro nás všechny), ale případná nákaza by byla hrozbou spíše pro zdraví ženy než kojence.

Na co si dát pozor po dobu kojení?

Žena, která kojí, by se měla v tomto období vyhýbat konzumací ryb s vysokým obsahem rtuti, dále nadměrnému příjmu kofeinu a pití alkoholu.

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5383635/, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7352950/