I když pochází ze stejného zvířete, nemusí mít maso stejnou kvalitu. Maso se dělí na červené a bílé, ale už tady začíná dilema. Neexistuje pro to totiž žádná přesná definice. Červeným masem se označuje takové, které v syrovém stavu vypadají červeně, na rozdíl k „bílému“, které je spíše „bledé“. Charakteristickou barvu dává masu protein myoglobin. Čím jeho více, tím červenější barvu maso má.

Červené, nebo bílé

Ve skutečnosti varuje WHO již od roku 2015 před přílišnou konzumací červeného masa, především proto, že bylo zařazeno na seznam potenciálních původců rakoviny tlustého střeva. V rakovinových buňkách je možné dokázat stejné viry nebo části virů, které se nacházejí také v hovězím mase. Ovšem které konkrétní druhy skotu tyto viry mají a zda všechny mohou rakovinu způsobovat zatím není doloženo.

Co se ale ví, je, že označit nějaký druh masa – hovězí nebo vepřové – za v zásadě škodlivé, by byla chyba. Pokud jíte maso (jakékoli), neznamená to automaticky, že onemocníte. Ale přesto je dobré dodržovat několik základních pravidel.

Srovnáme-li výživové hodnoty, žádný jasný vítěz není. Vepřové maso má vyšší obsah vitaminu B1 a B6, hovězí zase boduje v oblasti železa, zinku a vitaminu B12.

Na velikosti záleží

Ať už si dáte vepřový řízek nebo španělský ptáček, maso je nedílnou, a velmi hodnotnou součástí našeho jídelníčku. Doporučená týdenní dávka je 500 g masa, přičemž samozřejmě platí, čím méně průmyslově zpracované, tím lépe. Salámy a uzeniny je vhodné konzumovat jen v minimálním množství, a ne příliš často.

Proč je tedy vepřové levnější

Na jedné straně proto, že náklady na chov krav jsou vyšší než náklady na chov prasat. A na druhou stranu proto, že vepřové maso je možné zpracovat takřka celé. Vepřovému masu se také přisuzuje jistá „ušmudlanost“, což má ale spíše emoční charakter než jakékoli zdravotní důvody. A s ohledem na udržitelnost jsou na tom mnohem lépe prasata, která produkují méně methanu než krávy a býci.

Zdroj: WHO, Fit for Fun, Spektrum