Hlavním spouštěčem zánětu je přitom většinou nevhodně zvolená strava. Stejně jako do dieselového motoru nenalijete benzin, stejně tak byste měli dbát na to, zda svému tělu dodáváte to správné palivo, aby mohlo bez potíží fungovat a bránit se proti vnějším vlivům, tedy budovat si imunitu.

Jakmile tělu snížíte imunitu nedostatkem spánku, infekcí, poraněním, kouřením, stresem, nadváhou apod., vzniknou ideální podmínky pro tvorbu chronického zánětu. 

Než si však rozebereme, jak chronickému zánětu předcházet, povězme si něco o tom, co zánět vlastně je. Záněty můžeme rozdělit na dva typy: akutní a chronický.

Akutní zánět je první reakcí organismu na jakoukoli infekci či podráždění. Projevuje se zarudnutím, zahřátím, otoky, bolestí a případnou následnou dysfunkcí relevantních orgánů. Akutní zánět v těle následkem poranění je nutný, aby pomohl vyléčit postiženou oblast (odřenina, zlomenina, bodnutí). Chronický zánět, se objeví obvykle až po odeznění akutního poúrazového zánětu a není lidským okem viditelný.

Zprvu se projevuje únavou, na kterou vám nezabere ani deset šálků kávy denně, bolestmi hlavy, bolestmi zanícených částí těla, nedostatečné prokrvení až po odumírání tkání. Spouštěčem je nedostatečná imunita těla, která se nedokáže potýkat s přetrvávající infekcí (skryté viry, bakterie paraziti), s nerozpoznanými potravinovými alergiemi a toxiny (ve vodě, potravinách, ovzduší).

Strava s převahou prozánětlivých potravin je hlavním spouštěcím faktorem vzniku chronického zánětu. Proto věnujte zvýšenou pozornost tomu, co nakupujete a používáte ve své kuchyni, protože již malé změny mohou s vaším tělem udělat divy.

Bílkoviny

Hodnotné a dobře stravitelné bílkoviny se nacházejí v hovězím mase (z pastvy, bez hormonů a antibiotik), bio kuřecí či krůtí, jehněčí, skopové, zvěřina a divoké ryby. Sója rovněž představuje vhodný zdroj proteinu pro ty, kdo preferují vegetariánskou stravu. Vybírejte ovšem výrobky z fermentované sóji (tempeh, miso, natto, sojová omáčka) a vyhněte se výrobkům z nefermentované sóji (sójové mléko, tofu), které mohou být hůře stravitelné a způsobovat alergické reakce. 

Další velmi vhodné zdroje bílkovin jako součást protizánětlivé stravy: spirulina, pseudoobiloviny (quinoa, amarant, pohanka), luštěniny, ořechy a semena, proteiny v prášku bez sladidel.

Tuky

Chcete-li vytvořit ve svém těle vyrovnané prostředí odolné proti zánětům, vyhněte se obloukem všem ztuženým tukům. Narušují imunitu, hormonální rovnováhu, metabolismus inzulinu, regeneraci tkání, způsobují nadváhu a nemoci srdce – navzdory tomu co tvrdí v reklamách! Hydrogenace je proces, který tekutý olej ztuží a zpevní při pokojové teplotě, a právě proto se používá ve většině trvanlivých potravinách (pečivo, sušenky, margaríny, pomazánky).

Vhodné tuky pro tepelnou úpravu: rýžový olej, kokosový olej, řepkový olej, olivový olej.

Vhodné tuky pro studenou kuchyni: panenský olivový olej, lněný, olej z vlašských ořechů apod.

Sacharidy

Ideální je konzumovat celozrnné sacharidy, které nebyly nadmíru průmyslově zpracovány. Naopak se vyhněte jednoduchým sacharidům a cukrům, které tvorbu zánětů velmi podporují!

Vhodné zdroje sacharidů: oves, pohanka, quinoa, čirok, luštěniny, celozrnná rýže, jáhly

Nevhodné zdroje sacharidů: bílá mouka, bílý cukr, škrob, bílá rafinovaná rýže, cereálie, slazené müsli apod.

V zásadě platí, že byste měli jíst potraviny s nižším glykemickým indexem. Po pozření potravin s vysokým GI (bílá rýže, pšenice, brambory, cukrovinky) se rapidně zvýší a poté následně rapidně sníží hladina krevního cukru, což vyvolá únavu a zvýšenou chuť na sladké.

Vláknina

Vláknina není konkrétní živinou sama o sobě, ale je velice důležitá pro zdraví zažívacího systému. Nedostatečné množství vlákniny vede k zažívacím komplikacím, zácpě nebo naopak průjmu.  Vlákninu nalezneme v čerstvém ovoci a zelenině, obilovinách a luštěninách. Pro doplnění vlákniny je rovněž možné použít psyllium rozmíchané ve sklenici vody. Denní spotřeba vlákniny je okolo 25–⁠35 g denně

Sladidla

Pokud chcete z důvodu léčby zánětu omezit spotřebu cukru, ale místo skutečného snížení množství cukru ve stravě pouze nahradíte svou obvyklou spotřebu pomocí sladidel, dostanete se do ještě větších potíží, protože umělá sladidla tělu škodí ještě více než cukr samotný. Vytvářejí silně zánětlivé prostředí, které se dříve či později projeví únavou, bolestmi hlavy, alergiemi, zhoršením stavu celulitidy apod.

Potravinové alergie

Některé formy chronického zánětu mohou být způsobeny také potravinovou alergií. Nechte se proto vyšetřit odborníkem, zda některou z nich netrpíte, případně sami na sobě pozorujte, které typy potravin vám nedělají dobře a omezte je. Mezi nejčastější potravinové alergie patří: alergie na pšenici, alergie na lepek, sóju, mléko, případně ořechy apod.

Zdroje: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8389628/