Ryby, maso, ovoce, zelenina. Když není sezona, kuchař si nemusí zoufat, možnosti jsou nekonečné. Proces mražení slouží jako dokonalá konzervační metoda, díky které není třeba přidávat další látky (konzervanty). Zmrazené ovoce a zelenina, běžně dostupné v každém obchodě, mají stejnou nutriční hodnotu jako sklizeň v té nejvyšší čerstvosti.

Rozhoduje druh potraviny?

Studie ve skutečnosti ukazují, že jakákoli kukuřice, kapusta či mrkev „v sáčku“ bývají stejně bohaté na živiny jako jejich čerstvé protějšky. Rozdíly jsou skutečně pouze minimální a týkají se spíš konkrétních druhů. Kupříkladu Časopis zemědělské a potravinářské chemie uveřejnil, že mražená brokolice má vyšší obsah riboflavinu ve srovnání s brokolicí čerstvou, zatímco mražený hrášek naopak vykazuje menší množství tohoto vitaminu. Není to však nic, z čeho by si člověk měl dělat starosti.

Úspora času jako nejcennější investice

Další, a to neméně důležitou výhodou mražených produktů je, že si z balení můžete odsypat požadované množství a zbytek nechat na později. V mrazáku vydrží 10 až 12 měsíců, vždy se ale řiďte pokyny na obale. Zmrazené produkty jsou také předem vyčištěné a nakrájené, což zkracuje čas přípravy pokrmů.

Těm, kdo se snaží vyhýbat plýtvání potravinami a zároveň si potrpí na šetrnost k okolí a přírodě, se zároveň líbí informace, že uvedené mražené potraviny vytvářejí o 47 % méně potravinového odpadu. Tedy aspoň v porovnání s běžným vařením průměrné domácnosti. Není tedy důvod se pohodlným „pytlíkům“ vyhýbat, pokud zrovna nemáte možnost utrhnout si suroviny pro své jídlo někde na zahrádce. Jediným zádrhelem je tedy pouze tepelná úprava.

Jak vařit?

Při tepelném zpracování obvykle dochází ke ztrátám některých vitaminů nejen v důsledku varu, ale i vinou vyluhování potraviny do vody. Malým trikem výživových poradců je vodu, ve které se ovoce, zelenina i maso zpracovávají, osolit. Zvětší se tak takzvaná iontová síla, důležitých živin se do vody uvolňuje méně.

Zdroje: fruitsandveggies.org, healthline.com