Léto bez švestek si lze jen stěží představit. Předpokládá se, že tyto plody mají svůj historický původ na Kavkaze. O jejich expanzi do Evropy se prý postarali Římané, kteří slivoně švestky sázeli na svých nově dobytých územích. Tak se nejprve dostaly na Balkán a vlivem migrace Slovanů později doputovaly i do našich končin. K jejich popularitě hodně přispěl král Karel IV., pro kterého byly, spolu s vinnou révou, důležitou pěstitelskou komoditou. Ale dost historie a zpátky do reality. Ta je taková, že se vám švestek možná urodilo nadbytek. Anebo jste je od někoho dostali a nevíte, co s nimi. Co takhle sušení?

Až se zima zeptá…

Sušení švestek není nijak náročné a obvykle k němu stačí sušička nebo trouba. Ideální teplota je okolo 50 stupňů. Jak vypadá dokonalý výsledek? Jednotlivé kousky jsou pružné a při zmáčknutí z nich nevytéká žádná šťáva, k čemuž se dopracujete zhruba za šest hodin (pochopitelně záleží na výkonu spotřebiče). Následné skladování se doporučuje v dobře uzavíratelné nádobě na tmavém a suchém místě. A že vám tahle zdravá sladkost v nadcházejících chladných měsících přijde zatraceně vhod.

Něco na trávení, kosti, tlak i imunitu

I takto zpracované plody jsou výborným zdrojem vlákniny, protože 100 gramový šálek obsahuje přibližně sedm gramů (1). Díky tomu podporují trávení, detoxikaci i pravidelnou peristaltiku střev. Jejich konzumace posiluje také kosti a zvyšuje jejich minerální hustotu (2). Přítomný draslík se postará zase o normalizaci krevního tlaku (3). Dle závěrů četných studií sušené švestky také regulují škodlivý cholesterol, posilují imunitu a omezují riziko chronických onemocnění (4). Místo ve spíži se pro ně najde, co vy na to?

Zdroje: (1) www.fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html#/food-details/168162/nutrients, (2) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35798020/, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32500831/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7184323/