Někdy máme pocit, že se topíme – když hora úkolů zatemní náš vnitřní obzor, když jsou požadavky tak velké, že se cítíme bezmocní, jako malé dítě. Pak máme pocit, jako bychom se propadali, hlouběji a hlouběji, až se k nám již nedostane žádné světlo.

Zatímco tato představa může být pro některé lidi deprimující, až děsivá, pro harvardskou psycholožku Lindsay Bira je to dokonalá atmosféra pro úlevu od stresu, jak prozradila online magazínu „Make it“ (1): Nejlepší je freediving, tedy potápění pod vodou jen se zadrženým dechem. A pokud nemáte po ruce jezero, bazén nebo moře, bez vody se klidně obejdete.

Jak může dechové cvičení pomoci snížit stres

Dýchání je pro nás lidi reflex, a proto nám připadá tak přirozené – ale i tak můžeme spoustu věcí udělat špatně. Zejména když se cítíme ve stresu, máme tendenci dýchat mělčeji a kratší dobu – což je pro naše tělo dost kontraproduktivní, přeci jen potřebuje ke svému fungování kyslík (kterého při hlubokém dýchání logicky dostáváme více). 

Je proto vhodné dýchání trénovat. Svaly, které používáme k dýchání, stejně jako zbytek našich svalů, s přibývajícím věkem atrofují. Kdo trénuje dýchání, posiluje mimo jiné bránici a další dýchací svaly, což může podpořit zdraví srdce a snížit krevní tlak. Podle výsledků pekingské studie (2) mohou dechová cvičení pozitivně působit i na naši psychiku tím, že spouští relaxační reakce v mysli – což snižuje stres. 

Zadržet dech na jednu minutu

Dr. Lindsay Bira vysvětluje, jak dechové cvičení funguje:

Zavřete oči a uvolněte své tělo. Několikrát se kontrolovaně zhluboka nadechněte. Pak se zhluboka nadechněte a zadržte dech po dobu 60 sekund. Ujistěte se, že se vědomě uklidníte, pokud pocítíte paniku. Pomalu uvolňujte dech a opakujte cvičení třikrát až pětkrát.

Zadržet dech na 60 sekund je nemožný nápad? To je přesně důvod, proč cvičení funguje tak dobře, vysvětluje Bira v rozhovoru pro „Make it“ (1): Tolerování zadržování dechu na dlouhou dobu je „stejné dovednosti, které posilují ty oblasti mozku, které nám umožňují tolerovat stres v životě, “ vysvětluje. Fyziologicky jsou lidé schopni zadržet dech déle než 60 sekund, "ale náš mozek začne vysílat tísňové signály dříve, než dosáhneme tohoto bodu. Mozek vysílá tyto nouzové signály i v situacích, které nás emocionálně zahlcují, například před prezentací, které se velmi bojíme, bez ohledu na to, jak dobře jsme na ni připraveni.

Někteří lidé by se ale tomuto a dalším typům dechových cvičení měli vyhýbat. Například, pokud trpíte astmatem či rozedmou plic nebo v těhotenství. Je také jasné, že z dlouhodobého hlediska není příliš prospěšné zadržovat dech, když nám život pravidelně staví zdánlivě nemožné úkoly a my máme pocit, že už nestíháme plnit své i cizí požadavky. Dechová cvičení nás mohou uzemnit a mohou mít také dlouhodobé pozitivní účinky na naše tělo a mysl – ale léčí symptomy, nikoli příčinu našeho utrpení. 

Pokud tedy pravidelně pociťujete nesmírný stres, neměli byste upřednostňovat snahu nějak fungovat, ale spíše se soustředit na oblasti svého života, které tuto vysokou míru stresu způsobují, a tam provést změny.

Zdroj: (1) www.cnbc.com/2023/10/11/harvard-trained-psychologist-60-second-exercise-to-fight-work-stress.html (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5455070/