Možná je pro vás novinkou, že i v chladném počasí, které teď venku panuje, roste spousta hub. Byl by hřích si je nenasbírat a nenasušit do zásoby! Zejména hlíva ústřičná má na lidské zdraví prokazatelně blahodárné účinky. Kde ji hledat?

Hlíva ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů. Nejraději má lokality bohaté na vláhu – podél vodních potoků a lučních lesů. Objevuje se nejprve v září, nejčastěji na ni však narazíte v listopadu a začátkem prosince. Pokud není tuhá zima, k dispozici bývá klidně i v březnu!

Přírodní dar k nezaplacení

Hlíva se používá při léčení kardiovaskulárních chorob, astmatu, artritidy, osteoporózy a chronických zánětů. Uleví při fyzickém i psychickém vyčerpání, alergii, pomáhá v boji proti vysoké hladině cholesterolu, chřipce, virózám i nachlazením. Mírní bolesti kloubů, léčí vyrážky, ekzémy a odstraňuje bradavice. Výrazně posiluje imunitní systém a pozor, zpomaluje stárnutí. Je vám jasné, že tento všestranný pomocník vám doma nesmí chybět?

Jak hlívu užívat?

Doporučená denní dávka je podle odborníků pět až deset gramů sušené a drcené hlívy, nebo 50–100 gramů čerstvých plodnic. Rozhodně se nevyplácí dávku navýšit, protože větší množství způsobuje nevolnosti.

Co bude dnes k večeři?

Hlíva má v kuchyni velký význam. Masité klobouky se používají do polévek a omáček, dá se naservírovat jako příloha k masu, je chutná součást zeleninových salátů. Připravit si z ní můžete přírodní nebo smažené řízky, smaženici, rizoto, dršťkovou či bramborovou polévku. Je vhodná i k nakládání, dobře se konzervuje v různých nálevech. Fantazii se tady opravdu meze nekladou…