Už jsme to zažili nejspíše všichni. Pokud vycestujeme na delší dobu do zahraničí, nejvíce nám schází právě poctivý český chléb. Přestože jsou v posledních letech zmiňovány spíše exotické potraviny, dostává se zase do popředí i chléb. Zdá se, že nastává určité období jeho renesance. Je to nejen z důvodu pestré nabídky jeho sortimentu a relativně nízké ceny, ale především díky jeho výživovým vlastnostem a výjimečné chuti kvalitního českého chleba.

Jaký vybrat?

V současné době se v České republice vyrábí nespočetné množství druhů chleba. Členění na druhy a skupiny upravuje vyhláška ministerstva zemědělství.

„Skupiny se člení podle podílu mouky na chléb pšeničný (minimálně 90 % pšeničné mouky), chléb žitný (minimálně 90 % žitné mouky), chléb žitno-pšeničný (více než 50 % žitné a více než 10 % pšeničné mouky), chléb pšenično-žitný (více než 50 % pšeničné a více než 10 % žitné mouky), chléb celozrnný (minimálně 80 % celozrnné mouky), chléb vícezrnný (minimálně 5 % vícezrnných obilnin) a chléb speciální (minimálně 10 % speciálních plodin – olejnin, luštěnin, zeleniny, brambor apod.),“ vysvětluje Ing. Jaromír Dřízal ze Svazu pekařů.

Více kvasu - vyšší kvalita

Chléb je podle platné vyhlášky definován jako pekařský výrobek kypřený kvasem, popřípadě droždím. Má mít tvar veky, bochníku nebo být formový. Přestože množství a typ použitého žitného kvasu výrobci neuvádí, obecně platí, že čím je v těstě více přírodního živého kvasu, tím je chléb kvalitnější a déle vydrží.

Starší generace preferuje „kyselejší“ chléb s klasickým živým kvasem a s vysokým podílem žitné mouky. Mladší generace si zase oblíbila chléb vyráběný modernější technologií s nižším podílem kvasu, který je kypřený droždím a obsahuje více mouky pšeničné než žitné.

Čerstvý, nebo zmrazený?

V poslední době jsou v obchodech stále častěji nabízeny pekařské výrobky dopékané ze zmrazeného polotovaru. Prodejce má dle vyhlášky č. 182/2012 Sb. povinnost u nebaleného chleba označovat, zdali se jedná o chléb čerstvý, či dopečený ze zmrazeného polotovaru.

Čerstvým chlebem se rozumí výrobek, jehož technologický proces výroby – od přípravy těsta až po upečení, včetně uvedení do oběhu – nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou, vedoucí k prodloužení trvanlivosti a který je zároveň nabízen k prodeji spotřebiteli nejdéle do 24 hod po upečení. Pokud je chléb z polotovaru, v místě prodeje musí být viditelné označení „ze zmrazeného polotovaru“.

Prospívá zdraví

Chléb tvoří základ výživové pyramidy a výživoví odborníci na něm oceňují i další přínosy. Jedná se totiž o významný zdroj energie, vitaminů řady B, železa, vápníku a samozřejmě vlákniny, jíž je v naší stravě stále nedostatek. Vláknina působí aktivně proti civilizačním chorobám, snižuje hladinu cholesterolu, je prevencí cukrovky a má prebiotický účinek v tlustém střevě (prevence rakoviny). Prebiotika jsou látky, které střevo nedokáže strávit. Stávají se poté živinami pro bakterie, které jsou lidskému organismu prospěšné a jsou součástí střevní mikroflóry. Vyšší podíl žitné mouky v chlebu působí blahodárně také na peristaltiku střev  a pomáhá při problémech se zácpou stejně jako i ovesná či ječná mouka.

„Žito má vysokou nutriční hodnotu a pestrou škálu minerálních látek. Chleby z celozrnné mouky příznivě působí na glykemický index – vyrovnávají hladinu cukru v krvi – a jsou bohaté na vitaminy, minerální látky a esenciální mastné kyseliny. Při výběru chleba byste proto měli popřemýšlet, jaký druh a složení chleba je nejvhodnější pro vaše zdravotní potřeby. Samozřejmostí také je, aby vám chutnal,“ radí Jaromír Dřízal. 

Jak by měl vypadat?

Správný tvar konzumního chleba by měl být pravidelný, neporušený, optimálně klenutý a bez ostrých hran. Kůrka kaštanově hnědá či zlatohnědá, stejnoměrně zabarvená, neporušená, popř. přiměřeně moučená, polotlustá a pružná.

„Vnitřek chleba neboli střídka by měla být stejnorodá, dobře propečená a zároveň vláčná, velmi pružná (po zmáčknutí se vrátí do původního tvaru), bez trhlin, stínů a vlhkých míst. Špatně propečená střídka se při krájení maže a celý výrobek je náchylný k plesnivění či hnilobě. Výjimkou jsou speciální celozrnné chleby, u nichž je i při velmi dobrém propečení střídka hutná a vlhká,“ doplňuje odborník.

Správné uchovávání

Jestliže je chléb správně vyroben a propečen, jedná se o poměrně trvanlivou potravinu. V průběhu skladování se samozřejmě mění kvůli řadě fyzikálně-chemických reakcí, které nazýváme stárnutí.

„Jedná se především o vysychání chleba, tedy o ztrátu elastičnosti střídky a její zvýšenou drobivost. Nejrychleji tento nežádoucí proces probíhá při teplotě 0–10 °C, proto chléb nikdy neskladujte v ledničce, ale ideálně při teplotě 20–25 °C zabalený do čisté utěrky, což umožní chlebu lépe dýchat. Nenechávejte chléb na vzduchu (vysušuje jej) a na světle (snižuje obsah vitaminů),“ radí odborník.

Je-li chléb ještě teplý nebo vlažný, před uložením ho vždy nechte vychladnout. Teprve pak ho zabalte do čisté utěrky a uložte do tzv. chlebovky – nádoby na chléb, kterou byste měli pravidelně čistit. Nekrájejte chléb dopředu, aby nevyschnul. Ideální nůž by měl být zoubkovaný s dostatečně tenkým ostřím.

Do zásoby v mrazáku

Pokud nedokážete sníst všechen chléb nebo si rádi děláte železné zásoby, zamrazte jej. Své vlastnosti si při mrazírenských teplotách uchová až po několik měsíců. Mějte ale na paměti, že ho musíte dát zamrazit co nejčerstvější a vložit do uzavřených umělohmotných obalů. Pokud chleba nakrájíte na krajíce, oddělte je od sebe mikrotenovou fólií. V případě potřeby ho rozmrazujte samovolně při pokojové teplotě, můžete využít i rozmrazovací funkci mikrovlnné trouby.

Co číst na etiketě

Z etikety na baleném chlebu zjistíte důležité informace: název výrobku, druh a skupinu chleba, hmotnost, seznam složek, výživové hodnoty, alergeny, datum minimální trvanlivosti, výrobce a jeho adresu a zemi původu. Sledujte pečlivě informace na etiketě a vybírejte chléb dle svých individuálních potřeb.

Jak poznat kvalitu

Hodně o kvalitě výrobku napoví značka, sledujte proto na obalu loga kvality. Nejznámějšími jsou Klasa a Regionální potravina.

„Aby získal chléb toto označení, musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Značka Klasa je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zase zaručí, že produkt i suroviny použité při jeho výrobě pochází z domácí produkce,“ dodává Jaromír Dřízal.

Zdroj: www.healthline.com, www.eatthis.com