Naši předkové na něj nedali dopustit již před dvěma tisíci lety a za tu dobu se stalo nedílnou součástí mnoha pokrmů. Obzvlášť o vánočních svátcích jeho spotřeba stoupá...

Zdravé, nebo nezdravé? To je, oč tu běží!

Máslo nebylo vždy tak snadno dostupné jako dnes! V minulých dobách si jej mohli dovolit jen movití občané, dokonce mělo v některých zemích funkci platidla. V uplynulých letech naopak získalo cejch nezdravé potraviny – hovořilo se o škodlivých nasycených tucích a následcích konzumace v podobě onemocnění srdce a cév, obezity i cukrovky. Tento mýtus byl však podle posledních poznatků vyvrácen a máslo si znovu vydobylo své místo na slunci. Ukázalo se, že zavrhované mastné nasycené kyseliny obsažené v másle sice mírně zvyšují cholesterol, ale na rozdíl od mastných kyselin v rostlinných tucích jsou využitelné jako okamžitý zdroj energie a neukládají se v těle ve formě tuku. Navíc pomáhají zvyšovat hladinu „dobrého“ cholesterolu, který naopak snižuje riziko srdečních chorob a infarktu.

„Nezbytné pro lidské zdraví je hlídat si optimální hladinu cholesterolu, protože s příliš vysokým i nízkým množstvím tělo degeneruje. Jedna porce másla, tedy 10 gramů, obsahuje 24 miligramů cholesterolu, což se rovná 8 % doporučené denní dávky exogenního cholesterolu, která činí 300 miligramů. Takže jako u spousty dalších věcí, i tady platí všeho s mírou,” vysvětluje Hana Borkovcová, výživová poradkyně

A jak je to s kaloriemi?

I tady vychází jako vítěz: 10 g másla obsahuje 75 kalorií, zatímco stejné množství extra panenského olivového oleje má 90 kalorií. Máslo má i další důležité složky, pozitivně ovlivňující zdraví: je bohaté na vitamin D, posilující pevnost kostí a imunitní systém, a je zdrojem vitaminu A, který je nezbytný pro oči, správné fungování štítné žlázy a dalších tělesných orgánů. Dále obsahuje vitaminy E a K, jež zlepšují obranyschopnost organismu a zdraví celkově.

Jen pozor při smažení!

Protože má máslo nízkou teplotu, při níž se tuk začíná pálit, šéfkuchaři z něj vytvářejí takzvané přepuštěné máslo, zbavené kaseinu a vody. Mimochodem, tento trik používala i Magdalena Dobromila Rettigová – a dnes zažívá renesanci! Na takovém másle usmažíte kapra či řízek i při vyšších teplotách... A bude zaručeně křupavý a šťavnatý!

Stolní nebo čerstvé? Není máslo jako máslo...

Zatímco naše babičky si máslo pracně stloukaly v máselnicích, dnes stačí zajít do obchodu... Jenže se zase potýkáme s jiným problémem – na výběr jsou různá másla a člověk mnohdy neví, které vybrat. Jak se tedy vyznat v jejich označení?

Pakliže uvidíte „máslo stolní“, znamená to, že výrobek byl skladován dlouhodobě (ne však déle než 24 měsíců od data výroby) při teplotách minus 18 °C a nižších, a poté rozmražen. Tento typ má v porovnání s čerstvým máslem zhoršenou nutriční hodnotu, méně vitaminů a mění se i jeho chuť a náchylnost k oxidačním procesům – rychleji žlukne.

Jestliže bude na etiketě uvedeno pouze slovo „máslo“, jedná se o produkt, který je sice nezmražený, ale může být starší než 20 dnů.

Označení „čerstvé máslo“ mohou totiž používat pouze výrobky prodávané maximálně 20 dnů od data výroby (jeho trvanlivost je zpravidla v rozmezí 35–55 dní). Setkat se lze i s čerstvými krájenými másly přímo od výrobce – zákazník si tak může sám zvolit, jaké množství si zakoupí.