Špalda je původní druh obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice. Její výjimečnost si uvědomovali už staří Egypťané, Keltové i Germáni. V Evropě se začala pěstovat cca před 8000 lety. Pro svou odolnost vůči škůdcům, chorobám i klimatickým podmínkám je ideální plodinou využívanou v ekologickém zemědělství. Jaké má přínosy pro naše zdraví?
Zdravotní přínosy špaldy
Špalda je přímo nabitá vitaminy, minerály a stopovými prvky (např. vitaminy skupiny B, také A a E, draslík, hořčík, zinek). Oproti obyčejné pšenici obsahuje také hodnotné bílkoviny, prospěšné tuky a vlákninu, důležitou pro naši střevní mikroflóru. I z toho důvodu byla využívána např. ve středověkém léčitelství nebo v čínské medicíně.
„Špaldu můžeme v její původní, ryzí a divoké podobě s trochou nadsázky označit za léčivé obilí,“ říká Barbora Hernychová, expertka na přirozenou stravu. „Je výborně stravitelná a obsahuje kompletní složení živin, které jsou v této podobě naším organizmem maximálně využitelné,“ dodává Barbora Hernychová. Zajímavostí je, že lepek špaldy je mnohem lépe stravitelný, než je tomu u klasické pšenice. Proto mnozí z těch, kteří nesnesou pšeničný lepek, nemají se špaldou potíže.
Jak využít špaldu v kuchyni?
Špaldová mouka najde využití v pečivu, polévkách i omáčkách. Ze špaldy se vyrábí také bulgur, krupice, těstoviny, chléb, sušenky nebo nápoje. Špaldová kaše je lehce stravitelná a nezahleňuje. Milovníci kávy mohou vyzkoušet i její špaldovou variantu, která je samozřejmě bez kofeinu.
Pozor na falšování špaldy
Oblíbenost špaldy v posledních letech však s sebou přináší také negativní důsledky – šlechtí se levnější „pološpalda“, případně se špalda míchá s pšenicí. Produkty jsou pak sice o něco levnější, ale za cenu klamání spotřebitelů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
