To je zase článek vytvořený z ničeho. Noviny si mohla přečíst nejdříve v poledne, ale na to nebyl čas. Syrové ovesné vločky v té době jedli jen králíci. Tvarohu na chléb bylo škoda. Jedl se chléb s máslem a marmeládou, melta s mlékem nebo čaj. Když bylo upečeno, tak nějaká buchta. V neděli kakao.

Naši předkové věděli to, na co my teprve přicházíme a my se k tomu vracíme...

MMoje babička své zvyky nikdy neměnila

O vločkách snad ani nevěděla, vajíčko nevařila - tím se muselo šetřit. Chleba v "kafi" (karo+cikorka) s mlékem, ale v klidu a bez novin. Takhle ráno je ještě neměla.

Ja takovou babicku nemela. Ale proc tento zpusob zahajeni noveho dne nezkusit alespon o vikendu? Vsichni se honime jen za praci a penezi a zapomneli jsme, jak krasny zivot muze byt.

To jsou zase bláboly. Naše babička (obě babičky) jsem nikdy neviděla vysedávat s novinami. O nějakém snídaňovém rituálu si mohly nechat zdát.

Moje babička byla výjimečná , starostlivá a hodná . Nejprve se postarala o zvířata ( koně , krávy ,prasata ,kozy ,slepice ). Pak nastalo ostatní , nanesla se a šlo se na pole pracovat . A tak to bylo každý den .

Moje babička mě naučila jíst nalámaný chleba do meltové kávy.V dětstvý neskutečná dobrota.

Babička dělala nejúžasnější míchaná vajíčka a domácí chléb.

Naše babička si lámala do bílé kávy suchý chléb, rozpek nebo rohlík

Nejlepší švestkové buchty, říkali jsme slíváky...

Uvařená melta byla pořád, čerstvý chleba a máslo,neskutečná dobrota.Ale už to je více jak šedesát let

Ty buchty byly kynuté, voňavé a moc dobré.

Pls, jaké babičky, nebo prababičky nebo spíše praprababičky. něco jako dopisovatelka novin by to mohla upřesnit lépe. Tyto články o babičkách a dědečcích, jsou asi oblíbené téma na dalších 150 let dopředu

Určitě noviny k snídani nepatřili. Číst u krásně prostřeného stolu je neúcta k tomu, kdo snídani s láskou připravil.

No tak takhle jsem nikdy nesnídfala. Ráno ve spěchu černou kávu, nebo jsem si ji nechávala až do práce, manžel na stojáka u linky černou kávu a chleba s máslem a medem.. Ani o víkendu jsme se nenasnídali v klidu a beze spěchu. A babičška s dědou měli hospodu, tak asi ráno spali a ani nesnídali.

Paní redaktorka zřejmě pochází z privilegované rodiny. Normální ženy v celém 20. století na vysedávání u kafíčka a čtení novin neměly čas. Vystihla to paní Marika. Buď hospodářství, nebo fabrika či úřad. To samé i v důchodu, pokud se ho dožily.

Jak já i babička jsme z vesnice ona navíc byla ze selského tak pracovala do 76 let a o mé mámě nemluvě,obě se dožily přes80let.Vstávali pokud jim zdraví dovolilo v 7hod. ráno trochu se najedli co dům dal, né žádné luxusovky . Hodně se jedli brambory s mlíkem a bábovky babička nepekla,to spíš šla do kostela, či sedla k oknu, četla si knížky či pozorovala zahradu. Myslím si ani dnes to není málo plážo

Moje babička se narodila v roce 1882 a při sedmi dětech a velkém hospodářství byla ráda, když stihla mezi prací sníst aspoň kousek chleba. Pokud bylo na jídlo dost času, tak to byl chleba se sádlem a melta, na oběd polévka a večer se dojídalo, co dům dal. Jo, a vločky kupovala moje matka (ročník 1293) do brambor pro slepice...

A já jako dnešní babička ve všední den ráno kafe a šup do práce. O víkendu ovesnou kaši a rychle do fitka posilovat s cinkama.