Každý si asi řekne, jaký je rozdíl mezi šalotkou a klasickou žlutou cibulí? Šalotka vyniká mírnou sladkou jemnou chutí s nádechem ostrosti připomínající česnek a obsahuje více cukru a bílkovin než klasická žlutá kuchyňská cibule. Ne nadarmo se jí také říká cibulový česnek. Pochází ze střední Asie, ale dnes ji lze nalézt po celém světě. Patří do rodu česneku. Z Asie si s sebou nese také název česnek askalonský. U nás se zase šalotce říkávalo „množilka“. Tento název zdědila díky svému snadnému způsobu množení. Z jedné sazeničky vyroste trs nových cibulek. Šalotka je cibulka s tenkou zelenou natí, která roste po trsech. Někomu může připomínat trs pažitky.

S šalotkou v kuchyni

Šalotku lze konzumovat a zpracovávat tak jako klasickou kuchyňskou cibuli – čerstvou, restovanou, vařenou nebo nakládanou. Nakládané šalotky se často používají v asijské kuchyni a je to dokonalá lahůdka. Šalotka se používá téměř všude např. jako základ krémových omáček, je také vynikající k přípravě grilovaného, pečeného masa, zvěřiny a zeleninové saláty obohacené restovanou šalotkou jsou téměř dokonalé. Zelená nať šalotky, tak jako u jarní cibulky, je také velmi chutná a dá se přidat k mnoha pokrmům. Příchuť natě šalotky je velmi podobná pažitce. Pokud chceme nahradit v nějakém receptu klasickou cibuli šalotkou, nezapomeňte, že ji je zapotřebí přidat větší množství.

Pěstování v zahradě

Šalotka roste ve všech klimatických podmínkách. Nejproduktivnější a nejkvalitnější ale bude, pokud se zasadí do kyselé úrodné a dobře odvodněné půdě. ale produkuje žárovky té nejvyšší kvality, pokud se pěstuje na kyselé, úrodné, volné a dobře odvodněné půdě. Šalotka vytváří shluky cibulí (palic - stejně jako česnek), které vznikají ze stejného kořenového systému. Šalotku lze úspěšně pěstovat kdekoli, na zahradě v záhonu nebo i na balkóně v květináči. Sklizeň šalotky nastává cca 3 až 6 měsíců po výsadbě, kdy zelené části rostliny (natě) usychají. Šalotka se vysazuje na jaře. Je dobré ji zasadit cca 15 cm od sebe. Celkem důležité je dbát na pravidelném odplevelení záhonu, na kterém šalotka roste, aby se nám krásně uchytila.

Zdravější s šalotkou

Šalotka obsahuje celou řadu látek, které mají příznivý vliv na naše zdraví. Konzumací šalotky můžeme snížit hladinu cholesterolu v těle. Její konzumací lze také zabránit vzniku srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici. Šalotka je bohatým zdrojem vlákniny, vitamínů A, B1, B6, B9 a C a minerálů – jako jsou vápník, hořčík, jód, draslík, železo, zinek. Šalotka oproti klasické cibuli nenadýmá. Napomáhá ke zmírnění příznaků nachlazení, angíny, a je také vhodné ji konzumovat proti zácpě.

Skladování 

Šalotka, která je vysazená na jaře, se sklízí v průběhu léta. Nechá se správně dosušit a uzrát. Skladuje je se obdobně jako česnek. Nechá se oschnout, očistí se a zavěsí ve shlucích někde pod střechu, přístřešek, kde proudí vzduch. Na podzim přeneseme šalotku dovnitř a skladujeme v suchu a chladnu. Skladujte šalotky v takových nádobách nebo zavěšené tak, aby se umožnilo proudění vzduchu.  To je důležité pro odstranění nadměrné vlhkosti a minimalizaci chorob při skladování.