Představte si, že se vám najednou udělá nevolno. Vaše nervy dostanou zásah a vy přesně nevíte, proč k něčemu takovému došlo. Může za psychické zhroucení něco aktuálního? Nutně to nemusí být pravda. Vše špatné se totiž nebezpečně střádá…

Výsledky studie představené na Mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace v Londýně potvrdily, že každá stresující událost „zraje“ v mozku průměrně čtyři roky.

Třináctá komnata

Na to se přišlo zkoumáním 82 afroamerických a 1232 nehispánských dospělých, kteří odpovídali na otázky ohledně stresových zážitků napříč svým životem. A to včetně problémů ve vzdělávání, mezilidských konfliktů, finanční nejistoty, právních nebo spravedlnostních problémů, vážných zdravotních událostí a psychických nebo fyzických úrazů.

Dokončili také kognitivní testy, které ověřovaly schopnost paměti a řešení problémů. V této souvislosti je nutné dodat, že obě skupiny respondentů byly vysoce vzdělané a nelišily se. Pokud jde o průměrný věk, tak ten činil 58 let. A jak to celé dopadlo?

Samozřejmě, že Afroameričané hlásili, že se v životě stresují víc než „ti bílí“. Ať už to je pravda či nikoli, vědce, v čele s psycholožkou a vedoucí autorkou Megan Zuelsdorff, která působí na Wisconsinské univerzitě lékařské a veřejné zdravotní péče, zaujalo něco jiného.

Úroky z úroků

Zdá se, že když se poddáte situaci a stres vás v nějakou chvíli zlomí, nesete si jeho následky po další čtyři roky. Stres totiž může ovlivnit hladiny hormonů v těle a snižuje hustotu nervových buněk v mozku. Může také narušit imunitní funkci, a dokonce přispět k rozvoji Alzheimerovy choroby. Aspoň tak to tvrdí výzkumníci.

Sečteno a podtrženo, pak se stačí setkat s nějakou, byť lehčí, stresovou událostí, a mozek si dřívější situaci s tou novou propojí. Je totiž ještě omámen hormony. Ve finále se tak klidně můžete sesypat podruhé – na konto jedné jediné události uskutečněné před lety. To zní hrozivě.

Však taky jiná zjištění z roku 2015 naznačují, že vnímání stresu člověkem může mít větší vliv na budoucí zdravotní stav mozku – než samotné skutečné události. Zbývá tedy jediné. Nalézt způsob, jak stres co nejvíce snížit. Osvědčuje se kognitivní behaviorální terapie, meditace, jóga, tai chi, nebo dokonce kvalitní spánek. To vše může mít podle odborníků ochranný účinek.