Určitá míra stresu může být pro člověka motivující – někteří z nás dokážou podávat pod tlakem lepší výkony – ovšem každodenní stres má velmi vážný dopad na náš organismus. Je prokázáno, že přispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, poškozuje zažívací systém, podepisuje se na kvalitě našich vlasů a pokožky atd.

Možná si říkáte, že u vás se žádné negativní projevy stresu nevyskytují, protože netrpíte žádným z výše popsaných problémů. Ale co když se u vás stres projevuje jinak a vy o tom nemáte ani tušení? Přinášíme vám proto pět nenápadných, přehlížených a možná i trochu překvapivých náznaků našeho organismu, že jste nejspíš stresem zatíženi víc, než si myslíte.

Bolest čelistí

Pokud vás z neznámého důvodu začnou bolet čelisti, vysvětlení může být jednodušší, než si myslíte – můžete mít totiž namožené svaly v této oblasti, případně samotný čelistní kloub. Lidé pociťující úzkost nebo stres totiž velmi často nevědomky zatínají čelisti, nebo dokonce skřípou zuby, a to dokonce i ve spánku, kdy se jejich organismus rovněž snaží se stresem vyrovnat. Nejspíš o tom vůbec nevíte, a že je něco v nepořádku, si uvědomíte až ve chvíli, kdy se o slovo přihlásí bolavá čelist.

Vzhledem k tomu, že svaly v oblasti čelistí zatínáme téměř instinktivně, jsme-li vystaveni napětí, nemáme příliš možností, jak se před nepříjemnými následky bránit. V podstatě jedinou záchranou je vyhnout se stresu (což se v dnešní době lépe napíše, než provede). Proto berte skutečnost, že občas nemůžete otevřít pusu dokořán, jako varovný příznak, že je toho na vás (ať už v práci nebo osobním životě) možná trochu moc…

Svědící pokožka

Všimli jste si někdy, že se spousta lidí, jsou-li nervózní, drbe? Občas díky tomu vzbudí na tváři svého okolí mírný úsměv, občas ovšem způsobí (většinou nevědomky) společenské faux pas. Na stres zkrátka reaguje i naše pokožka. Takže pokud vás často a bez zjevné příčiny kůže nepříjemně svědí, je čas se zamyslet nad tím, zda není míra stresu ve vašem životě vyšší, než by být měla.

Svědění ovšem není jediný projev stresu na naší pokožce. Organismus totiž dokáže na permanentní napětí zareagovat vážnou kožní chorobou – od zprvu nevinné vyrážky až po růžovku (rosacea), nejrůznější ekzémy, a dokonce lupénku. V takovém případě na nic nečekejte a vyhledejte pomoc dermatologa. A zamyslete se nad změnou životního stylu.

Cukání v oku

Respektive cukání očního víčka je další ze známek vysoké míry stresu ve vašem životě. Co přesně ho způsobuje, není tak úplně známo, je však prokázáno, že se vyskytuje mnohem častěji u lidí, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu. Občas cukání vymizí po pár minutách, někdy pomůže pořádně se vyspat. Jsou však zaznamenány případy, kdy cukání víčka trvalo i tři týdny. To už je skutečné volání o pomoc – vaše tělo si zkrátka žádá pořádný odpočinek.

Bolavé dásně

Stres je pro náš organismus poměrně velkou zátěží (už to, že na něj naše tělo reaguje tolika projevy, je toho důkazem), a tak není divu, že má vliv i na náš imunitní systém, který dokáže oslabit. To vede ke snížené obranyschopnosti těla a tím pádem i k nejrůznějším zánětům apod. A týká se to i našich dásní. Zatímco za normální situace by si náš imunitní systém s bakteriemi v ústní dutině bez problémů poradil, při stresu se může stát, že i malé poranění dásní vede k jejich zánětu, otoku a zvýšené bolestivosti. Pokud se vám často stává, že máte zduřelé a bolavé dásně, i když k tomu na první pohled není žádný objektivní důvod, může být na vině právě stres a jím oslabený imunitní systém. K pravidelné ústní hygieně proto přidejte i dostatek spánku a vyváženou stravu, bohatou na vitaminy a minerály (případně zvažte jejich dodání tělu potravinovými doplňky).

Problémy se žaludkem

Že stres může způsobit střevní problémy, je všeobecně známé. Ale občas se také projeví jako nepříjemná a zdánlivě nevysvětlitelná bolest žaludku s pocity na zvracení a pálením žáhy. Při těchto příznacích není úplně od věci konzultovat celou věc s odborníkem, a pokud vyloučí všechny vážnější choroby, je načase, abyste se zamysleli nad mírou stresu ve svém životě. Pomáhá také pravidelný pohyb a vyvážená strava – omezit byste měli těžká nebo kořeněná jídla, ale také například příjem kofeinu.