Drtivá většina lidí má chmel úzce spojený s pivem. Tomu se asi nelze divit, nicméně tato rostlina má i zajímavé léčebné vlastnosti, čemuž věřili už obyvatelé středověku. Ti ji pojídali se solí, pepřem, octem a olejem. Věřili, že se tak zbaví svých neduhů. Ano, takhle dlouhou má chmel tradici! Co všechno o něm ještě nevíte?

Přírodní velikán s dobrou pověstí

Chmel obecný, jinak zvaný také otáčivý, je vytrvalá ovíjivá bylina, jež dorůstá do výšky až pěti metrů. Vyskytuje se na celém našem území. Potkáte ji zejména ve vlhkých křovinách, houštinách, olšinách, na okrajích lesů a podél vodních toků. Hlávky chmelových plodů (šišky) se sbírají v srpnu, a to na počátku dozrávání, což poznáte podle toho, že mají zelenožlutý odstín. Následně se suší na provzdušněném místě, popřípadě v umělých podmínkách při teplotě do 50 stupňů Celsia. Jaké mají účinky?

Prostředek na nervy, bolesti i křeče

„Pivní rostlina“ působí močopudně a mírně sedativně – je proto obvyklým a častým základem uklidňujících čajů a bylinných směsí navozujících ospalost. Málokdo tuší, že má regenerující vliv na krev a snižuje horečku. Zároveň povzbuzuje chuť k jídlu, tlumí bolesti, podporuje vylučování trávicích enzymů a působí proti různým cizopasníkům. Aby toho nebylo málo, hodně pomáhá při klimakterických potížích a zároveň ulevuje od nepříjemných křečí. Umí toho ale mnohem víc! Například?

Rychlejší hojení ran i stopka padání vlasů

Chmel je účinným prostředkem na revmatismus, dnu, vředy i záněty kůže, popřípadě nervových vláken. Doporučuje se pacientům s anémií, otoky, střevním katarem nebo močovými poruchami. Ocení ho však i ženy, které trápí bílý vaginální výtok. O tomto pokladu je také známo, že v případě vnějšího použití urychluje hojení ran a léčí pásový opar. Hojně se používá proti padání vlasů a na prokrvení pleti.