Taurin je aminokyselina, respektive její derivát, obsahující síru. Je důležitý pro fungování mnoha tělesných procesů, jako je regulace tekutin, produkce solí a antioxidace. Navíc se podílí na funkci a rozvoji srdce, nervů, svalů a zraku. I když ho někteří výrobci energetických nápojů nabízejí ve velkém, není od věci poohlédnout se po přírodních zdrojích. Co si dát na talíř?

Ryby

Jednou z možností, jak získat taurin z jídla, jsou čerstvé ryby. Vařený krab obsahuje téměř 6 gramů taurinu na každý kilogram jeho váhy. Celá makrela poskytne něco málo přes 9 gramů na každý kilogram a u aljašského lososa se hovoří o více než 4 gramech na kilogram. Doopravdy máte rybu aspoň dvakrát týdně?

Maso

K dalším báječným zdrojům taurinu patří maso, ale nečekejte nic tradičního. Jistě, hovězí játra obsahují asi 2,4 g taurinu na kilogram (a jsou plné dalších živin), ale v tomto případě mají výživový poradci na mysli spíš ptáky, jehňata a dokonce i hmyz. Ale nemusíte se znepokojovat, i mušle a škeble vašemu organismu poskytnou slušnou dávku.

Kolostrum

První mateřské mléko neboli kolostrum je na taurin vyloženě bohaté, přičemž se udává, že jeho úroveň zhruba po měsíci klesá asi tak na 40 procent jeho nejvyšší úrovně. Taurin, jen tak mimochodem, pomáhá novorozencům při vývoji očí a mozku.

Další zdroje

A co další vynikající potraviny? Pro ty není třeba chodit daleko. Hovoří se o pivovarských kvasnicích a mléčných výrobcích. Ale skutečně jsou potřeba? Záleží na situaci! Většina lidí získává dostatek taurinu přirozeným způsobem, konkrétně syntézou těla (a to včetně vegetariánů).

Doplňovat jeho hladiny by však měli všichni, kdo procházejí náročným fyzickým tréninkem, mají problémy s imunitou, játry nebo trávením, kojí, jsou obézní či trpí na plísňové infekce a otoky. Doplňování taurinu je vhodné i u osob s onemocněním srdce nebo nízkou hladinou železa. A jak se pozná nadbytek?

Mezi možné vedlejší účinky patří krátkodobá ztráta paměti, intenzivní svědění, a dokonce i psoriáza. Jsou také hlášeny závratě, poruchy chůze, nevolnost a bolesti hlavy.

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2813349/, www.aspenjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1177/0148607190014002183