O tom, jak se správně a zdravě stravovat, jsme psali již mnohokrát, proto se spíše zkusíme zaměřit, na co bychom měli myslet, než se pustíme do jídla, respektive které otázky bychom si měli položit.

1.    Opravdu mám hlad?

Na první pohled dost hloupá otázka. Jdu jíst, tak nejspíš hlad mám. Ovšem v mnoha případech to neplatí. Dost často sáhneme po jídle jen tak z nudy („nemám co dělat, tak otevřu lednici“), protože máme příležitost („hele, tady mám načatý sáček chipsů“), protože jsme v depresi („dám si čokoládu, ať si aspoň trochu ten život osladím“), protože jsme šťastní („musím to povýšení oslavit, a hele, můj oblíbený dortík“) a podobně. Ruku na srdce, kolikrát jsme v takových případech opravdu hladoví? Je dobré se nad tím zamyslet.

2.    Má tohle jídlo i jinou výhodu, než že zažene hlad?

Snažte se přemýšlet o každém jídle, jako by bylo dílkem v pomyslné skládačce vaší výživy. Každý den byste tak měli zkonzumovat potřebné množství bílkovin, tuků, cukrů, vitaminů, minerálů, vlákniny… Uvidíte, že některé pokrmy se do tohoto „puzzle“ vůbec nehodí…

3.    Je tohle odpovídající porce?

Může se stát, že jíte jen potraviny, jež jsou všemi doporučované ke zdravému životnímu stylu nebo při snaze zhubnout, ale přesto se vám žádný kilogram navíc shodit nepodařilo. Na vině jsou nejspíš příliš velké porce. Je hezké, že jíte celozrnné pečivo nebo třeba saláty – ale opravdu je nutné sníst k večeři tři housky s pomazánkou a nalít si na mísu salátu dvě deci dresinku? Pravděpodobně ne…

4.    Vážně neexistuje zdravější alternativa?

Podívejte se na obsah svého talíře kriticky – nebyly by namísto klasických těstovin lepší celozrnné? Nebylo by zdravější sníst kuřecí prsíčko než stehýnko? Nemám si dát na salát dresink z balzamikového octa namísto majonézového? A takhle můžeme pokračovat. Vždy bychom se měli zamyslet, zda by nebyla alternativa s nižším obsahem kalorií, cukru, tuku, cholesterolu, ale také soli.