Věděli jste, že se u nás setkává několik kávových kultur a mísí se zde zvyky a způsoby pití kávy z různých zemí? Jsme trochu jako Italové, trochu jako Balkánci, nepohrdneme však ani americkou kávovou kulturou, ani velkými šálky teplé kávy, jak ji pijí seveřané. Co o vás prozradí šálek kávy?
„Toto míchání kultur je skutečně fascinující. Líbí se mi, že kávová kultura v Čechách a na Slovensku v sobě snoubí téměř celý svět,“ začíná vyprávění o našich kávových preferencích baristka Monika Matúšová, z pražírny Zlaté Zrnko. „Nemusíme se snažit nikoho napodobit, jen si z každé oblasti vzít to, co chutná nám, to je podle mě dobrá cesta.“
Kávě a její přípravě se věnuje léta a o kávě se dennodenně povídá s desítkami milovníků tohoto nápoje. Proto se odvážíme tvrdit, že zná naše kávové chutě a preference. „Řekla bych, že jsme fajnšmekři, umíme ocenit dobrou kávu. Samozřejmě, chutě jsou velmi individuální záležitost, někteří mají rádi i výrazné, nevadí jim hořká nebo kyselejší káva, jiným vyhovuje vyváženost chutí. A pijeme všechny druhy: takzvaného turka, tedy zalévanou kávu, jaká se pije na Balkáně, italské espresso, filtrovanou kávu, jakou preferují lidé na severu Evropy, i velké kávy, ochucené různými sirupy nebo jinak inovované podle vzoru Američanů,“ pokračuje Monika Matúšová.
Při výpočtu druhů kávy, které u nás pijeme, nesmíme zapomenout ani na kávu instantní a stále populárnější kávu bez kofeinu. „Nabídka trhu je bohatá, přestože kvalita kávy je různá. Například během výroby instantní kávy se bohužel ničí chuť původní suroviny, proto je aromatizovaná aditivy, a pokud o její kvalitě pochybujeme, s jistotou mohu říci, že má uměle dotvářenou chuť,“ konstatuje baristka.
Káva ukazuje charakter
Jsme zvyklí pít několik káv denně, první máme obvykle už ráno, další dopoledne nebo odpoledne, někteří i v podvečer. Ráno si dáváme silnou a výraznou, aby nás nastartovala do nového dne, po obědě méně intenzivní a možná trochu víc „rozmazlující“, jako je například cappuccino. Když někdo vypije více než tři silné a výrazné kávy za den, je s vysokou pravděpodobností velmi výrazná osobnost a není moc týmový hráč. Ten, kdo si každý hlt kávy vychutnává, je pohodář a požitkář.
Ženy versus muži
Chuťové preference se mezi pohlavími dost odlišují. „Určitě to neplatí na sto procent, ale podle toho, jakou kávu u nás pijí a jakou kupují, bych řekla, že ženy mají rády zajímavější chutě a umí ocenit kávy s původem. Naopak muži mají raději chutě jednodušší,“ pokračuje M. Matúšová. Může to být způsobeno rozdílnou fyziognomii, ženy mají více chuťových pohárků a stejně, jako rozeznávají více barev, identifikují i více chutí. Mužům příroda nenadělila schopnost rozeznávat drobné odstíny chuťových či vizuálních detailů, proto preferují chutě robustnější, takže kávové směsi, ve kterých je i výrazná robusta.
Robusta vs. arabika
Když je už řeč o robustě, zřejmě bychom měli zmínit i její sestru arabiku a vysvětlit pár mýtů, které o zrnech tohoto ovoce
– protože káva je ovoce
– kolují. „
Ano, součástí naší kávové kultury je přesvědčení, že arabika je ta dobrá káva a robusta je nějaká méně zdařilá odrůda. Věci se však mají jinak. Nejsou to dvě odrůdy, ale dva druhy kávy a hlavní rozdíl mezi nimi je v počtu chromozomů. Arabika jich má 44, proto doslova hraje chutěmi (může mít až 1500 různých druhů chutí). Robusta má 22 chromozomů, což znamená méně chutí – asi 400, ale i nižší kyselost a více kofeinu. Jedna není kvalitnější než druhá, nebo, řečeno jinak, nekvalitní arabika může chutnat stejně špatně jako nekvalitní robusta,“ vysvětluje Monika Matúšová.
Jsme národ zvědavý
Češi toho chtějí v posledních letech o kávě vědět mnoho a velmi se snaží, aby si ji uměli správně připravit doma nebo vhodnou terminologií objednat v restauraci. Podle baristky Moniky Matúšově si to však mnohdy zbytečně komplikujeme, zejména pokud jde o terminologii. „Ani v Itálii, kterou mnozí považují za vzor kávové kultury, nejsou jednotní, co se týče přesných názvů různých velikostí káv, které se liší v první řadě trváním extrakce a následně chutěmi a množstvím kofeinu. Na severu Itálie si ji domácí objednávají pod úplně jiným pojmenováním než na severozápadě a pod jiným na jihu. To není problém. Podle mě je důležitější umět rozeznat kvalitně připravenou kávu od nekvalitní. O tom hodně řekne například pěna. Pokud je příliš světlá, káva je podextrahovaná a pomůže, pokud bude jemněji umletá a dáme jí do páky víc. Naopak, pokud je pěna příliš tmavá, je potřeba nastavit hrubší mletí a snížit její množství v páce. Dobré espresso má pěnu karamelové barvy a po vypití nezůstává v šálku," radí baristka. „Hodně prozradí i vizuál zrn v mlýnku. Zrna nesmí být černá a mastná, flekatá ani jinak poškozená. Pokud si dáváte kávu v kavárně, všimněte si, zda je kávovar čistý. Pokud je tryska zašpiněná od mléka, barista s velkou pravděpodobností kávovar nečistí ani zevnitř, což zanechá trpkou pachuť i v kvalitní kávě.“
O tom, že si potrpíme na dobrou kávu, svědčí i vysoký zájem o kávovary. Skoro v každé domácnosti se nějaký nachází. „Udělat dobrou kávu je úplná věda. O finální chuti a kvalitě kávy nerozhoduje jen její původ a druh, ale i čerstvost, způsob pražení, tloušťka umletí, teplota vody při extrakci, trvání extrakce i tlak. Lidé se nás stále ptají, jak si mají svůj kávovar doma nastavit. Snažíme se jim co nejlépe poradit a připomínáme také, že i ten nejlepší mlýnek se po čase ztupí a i ten nejlepší kávovar bude mít po čase zanesené trubky, takže vyžaduje údržbu. Ale ještě důležitější je čerstvost kávy,“ dodává Monika Matúšová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
