Dýně

Oranžové bachraté plodiny jsou nejen nepostradatelnou součástí Halloweenu, kdy děti z vydlabaných dýní vyrábějí svítící strašidelné hlavy, ale zároveň tato zelenina tvoří nedílnou složku podzimního jídelníčku. Zkuste například nakrájet na plátky dýni Hokkaido a ochutit ji různými čerstvými či sušenými bylinkami – a dát zapéct do trouby. Chutná samotná, jako příloha, nebo jako součást sýrového talíře. Kontrast vytváří například s chuťově výrazným sýrem Taleggio, s lahodnou Gorgonzolou nebo s chutnými a dobře vyzrálými ovčími sýry.

Řepa

Tato červená podzimní kořenová zelenina má celou řadu pozitivních účinků na zdraví – mimo jiné působí příznivě na krevní tlak i krvetvorbu, je zdrojem minerálů a vitaminů a podporuje imunitu. Řepa chutná pečená i vařená, může být součástí salátů, pomazánek, polévek nebo i veganských burgerů. Výbornou kombinaci vytváří s kozím sýrem anebo se sýrem Gran Moravia a lze ji také zakápnout zálivkou z medu a balsamica a dochutit solí a pepřem. Zkusit můžete rovněž smoothie z červené řepy – podpoří trávení a detoxikuje.

Brambory

Vůně pečených brambor v popelu dohořívajícího ohně dotváří idylický podzimní obrázek, jako by pocházel ze štětce Josefa Lady. Sklizeň brambor na polích vrcholí obvykle v září či říjnu, proto se bramborové hlízy dostávají v tomto ročním období často na talíř – a to v různých podobách. Pečení je pouze jedna z mnoha úprav – lze je vařit oloupané i ve slupce, připravit šťouchané s cibulkou nebo vytvořit kaši ochucenou hráškem, strouhaným sýrem, pórkem či česnekem. 

Jablka

Patří mezi nejoblíbenější a nejhojněji rostoucí ovoce u nás, proto jistě i v okolí vašeho bydliště najdete sad, kde je lze pořídit – anebo vám možná dokonce roste jabloň přímo na zahradě.  Plody lze využít u předkrmů, hlavních jídel, zákusků, jsou z nich výborné mošty i pyré. Vedle vitaminu C obsahuje také pektin, tedy vlákninu, která má příznivý vliv na střeva a přispívá k lepšímu trávení.

Hrušky

Protože jsou hrušky plné vody i vlákniny, čistí střeva, pomáhají v hydrataci a mají močopudné, žlučopudné i detoxikační účinky. Proto jsou oblíbenou součástí diet, jelikož zasytí a zachrání nás, když „nás honí mlsná“. Jsou zdrojem vitaminu C a posilují imunitu. Stejně jako u jablek z nich můžete vysušit „křížaly“, anebo je zavařit na kompot a pochutnávat si na nich celou zimu.

Švestky

Co by to bylo za podzim bez vůně povidel? Výborné jsou i syrové, ale také sušené, které můžete mlsat místo nezdravých bonbonů. Jsou známé pro své projímavé účinky, proto působí při zácpě. Prospívají ale také srdci, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu a detoxikují. Obsahují vitamin C a E a využívají se i jejich pecky. Podobně jako u těch třešňových se dají vysušit a zašít do bavlněného či lněného pytlíčku. Lze je nahřát a přiložit na různá bolavá místa, kterým takto poskytnete úlevu.

Ořechy

Hnědé ruce člověka prozradí – jistě byl sbírat ořechy! Na přelomu září a října totiž začíná jejich sezona... Zelená slupka sice kůži zbarví typickým odstínem (proto si vezměte raději rukavice), ale „úlovek“ za to stojí. Ořechy jsou zdrojem zdravých nenasycených tuků a kvalitních bílkovin, mají příznivý vliv na srdce, krevní tlak i cholesterol – ale také na nervovou soustavu! Ne nadarmo se tvar vlašského ořechu přirovnává právě k mozku... Dokonce se o nich hovoří jako o prevenci Alzheimerovy nemoci a školákům zase pomáhají v učení. A nezapomeňte si nepoškozené půlky skořápek schovat na výrobu dekorací...

Houby

Výpravy s proutěným košem do lesa se stává na podzim oblíbenou kratochvílí Čechů. Jenže co s nasbíranými úlovky? Abyste je uchovali na pozdější časy, můžete je zavařit či usušit, ale také je lze zpracovat čerstvé v podobě nejrůznějších pokrmů. Pokud vám smaženice a houbová polévka již „lezou ušima“, zkuste něco netradičního, třeba houbový dort se sýrem...

Jak na to:

Vyložte listovým těstem zapékací formu a připravte si náplň. Rozpusťte 40 g másla, přidejte 50 g mouky a špetku soli a připravte zápražku. Přidejte ¼ l horkého mléka a nechte pár minut povařit, poté přidejte 200 g nastrouhaného sýru Gran Moravia a 150 g hříbků nakrájených na malé kousky. Nakonec vmíchejte 2 žloutky a následně sníh ze 2 bílků. Náplň nalijte na listové těsto, zatočte okraje těsta a dejte péci do trouby rozehřáté na 180 stupňů na asi 25 minut.

Zelí

Tato listová zelenina patřila po staletí k základům staročeské kuchyně a je i součástí mnoha regionálních specialit, jako je například valašská kyselice, krkonošské kyselo či jihočeská cmunda po kaplicku. Naše prababičky dobře věděly, proč zelí zařadit do jídelníčku – je totiž plné vitaminu C a pomáhá nám zlepšit imunitu v období, kdy začínají útočit podzimní neduhy.