Rychlý test pro odhalení hrozby bércových vředů
Rychlý test pro odhalení hrozby bércových vředů.
Autor: Shutterstock
Nohy jako z olova, nepříjemné brnění, mravenčení, pnutí nebo pálení, bolest nohou. Neberte tyto potíže, které se mohou objevovat již ve 20 letech, na lehkou váhu. Zdánlivě neškodné příznaky mohou totiž časem přerůst v mnohem závažnější problém. Právě pocit těžkých unavených nohou, který se dostavuje zejména ve večerních hodinách a ztěžuje usínání, je typickým příznakem chronického žilního onemocnění.
Chronické žilní onemocnění zná většina z nás díky viditelným projevům, kterými jsou metličkové žíly, křečové žíly, trvalé otoky, nebo dokonce bércové vředy. V žilní stěně začínají hned od prvních projevů onemocnění probíhat zánětlivé procesy. Díky včasnému řešení ale můžeme přechod do dalších stadií zastavit, nebo alespoň významně oddálit.
Aspoň jedním příznakem trpí 8 z 10 lidí.
Týká se i vás? OTESTUJTE SE!
Oddíl A
- Jste žena?
- Máte sedavé zaměstnání, nebo stojíte většinu dne na nohou?
- Máte nadváhu?
- Léčili se vaši rodiče s křečovými žilami nebo bércovými vředy?
Oddíl B
- Trpíte občas některými z následujících potíží: bolest nohou, pocit tíže, nepříjemné napětí, otoky nohou, noční křeče?
- Dostavují se uvedené příznaky zejména ve večerních hodinách?
- Objevují se tyto potíže nezávisle na vašich denních aktivitách (bez ohledu na to, jestli zrovna sportujete nebo máte zvýšenou fyzickou zátěž)?
- Zaznamenali jste nějaké viditelné projevy žilního onemocnění (metličky, křečové žíly, otoky apod.)?
- Prodělali jste už v minulosti léčbu kvůli projevům chronického žilního onemocnění dolních končetin?
Pokud jste si v každé části odpověděli alespoň jednou kladně, měli byste se svěřit svému ošetřujícímu lékaři.
„Chronické žilní onemocnění je třeba léčit včas, již od časných stadií onemocnění. Základem konzervativní léčby je komprese (kompresivní punčochy) a vhodné venofarmakum (například Detralex). Čas na léčbu je přitom i u pacientů, kteří mají jen subjektivní potíže (nejčastěji pocit těžkých, bolestivých nohou). Mezi hlavní rizikové faktory patří genetická predispozice a nezdravý životní styl. Jedná se zejména o nedostatek pohybu, dlouhodobé sezení a stání, ale i nedostatek vlákniny. To vše může vést k obezitě, která je dalším významným rizikovým faktorem. Vliv na kvalitu života je podobný jako u ostatních chronických onemocnění (např. jako u diabetu), u pokročilejších stadií dokonce jako u srdečního selhání,“ říká MUDr. Veronika Slonková, Ph. D., dermatoložka z FN u Sv. Anny v Brně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
