V zimních měsících je otázka zdravého vzduchu ještě palčivější než během zbytku roku, jelikož se méně větrá, a navíc chladný vzduch, proudící zvenčí při otevřeném okně, ale i špatně utěsněnou fasádou či dveřmi, pojme méně vlhkosti než ten teplý. Vše potom zpečetí zapnuté topení, přispívající k dalšímu vysušování. Ideální vlhkost se pohybuje okolo 50 %, pokud klesne pod 40 %, je již vzduch považován za suchý. V přetopené domácnosti tato hodnota může dosahovat dokonce pouhých 20 %. To s sebou přináší celou řadu potíží...

Jak nám suchý vzduch škodí?

Přesušený vzduch během topné sezóny škodí lidskému tělu v mnoha směrech, obzvláště citliví jsou na něj alergici a děti. Nedostatečné zvlhčení dýchacích sliznic dráždí ke kašli a může snižovat obranyschopnost organismu. V době, kdy na nás navíc útočí viry a bakterie, je proto potřeba brát na tento fakt zřetel. Zvláště, pokud již onemocnění propukne, je zvýšení vlhkosti vzduchu důležitou součástí léčebného procesu, protože podporuje vykašlávání a uvolňuje hlen.

Pozor na syndrom suchého oka

Problematika suchého vzduchu se může odrazit i při potížích s očima. „Pobyt ve vytápěných prostorách se suchým vzduchem může nadměrně narušovat tvorbu slzného filmu. Pokud trpíte syndromem suchého oka, vaše potíže se mohou v zimě násobit,“ upozorňuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, oteklých víček, pocitu písku či jiného cizího tělíska v oku, svrběním či pálením očí. „Paradoxně se syndrom suchého oka často projevuje také zvýšeným slzením, kdy slzy z oka nadměrně odcházejí slznými kanálky místo toho, aby oko zvlhčovaly,“ doplňuje MUDr. Lucie Valešová. Očím pomohou takzvané umělé slzy, v případě větších obtíží lze implantovat do oka takzvané plugy, tedy ucpávky slzných kanálků, které zabraňují odtoku slz. A samozřejmě dbát na prevenci a udržovat v místnostech optimální vlhkost vzduchu.

Pokožka i vlasy trpí

Suchý vzduch neprospívá ani pokožce. Může být jednou z příčin, proč během zimních měsíců dochází ke zhoršování stavu atopického ekzému. Vysušená pleť má navíc i negativní dopad na krásu – zvýrazňují se vrásky, narušuje se přirozená ochranná vrstva a dochází k dehydrataci pokožky. Zároveň dochází také k popraskání rtů nebo vysušování vlasů. „Vlasy v zimě slábnou, třepí se, lámou a ztrácejí lesk. Dobře jim nedělají ani výkyvy teplot, kdy z chladného počasí venku přicházíme do vyhřátých místností se suchým vzduchem,“ upozorňuje kadeřnice Martina Přívratská. Pomoci můžou různé kosmetické přípravky, zaměřené na hydrataci. „Zdraví vlasů a nehtů je však možné podpořit i zevnitř prostřednictvím vhodných potravinových doplňků. Při pravidelném dlouhodobém užívání – ideálně po dobu alespoň tří měsíců – se zesiluje a zpevňuje struktura vlasů a zvyšuje se jejich odolnost,“ radí Přívratská.

Vysoká vlhkost je líhní plísní i roztočů

Dříve lidé zvlhčovali suchý vzduch za pomoci různých „babských rad“ – například rozprostírali v místnosti mokré ručníky či prostěradla nebo na radiátory zavěšovali nádoby s vodou. Nevýhodou však je, že tímto způsobem nelze vlhkost vzduchu jednoduše regulovat a může docházet k opačnému extrému – přílišné vlhkosti. Pokud v domácnosti přesáhne 65 %, může se nejen poškozovat vybavení bytu, ale také v místnostech hrozí riziko vzniku plísní. Vlhké prostředí je rovněž líhní pro roztoče, kteří se hydratují absorpcí vody ze vzduchu. Roztoči sami o sobě nejsou nebezpeční. Škodlivý je alergen, který vytvářejí, pochází z proteinů přítomných v jejich fekáliích a fragmentech těla. A to může mít značný dopad na zdraví pro ty, kdo žijí v domácnostech, kde jsou kolonie roztočů přítomny.