Odhaduje se, že 10 až 15 procent populace patří do kategorie vegetariánů. Důvody k tomuto způsobu stravování jsou pak různé. Zahrnují třeba ohledy na životní prostředí, náboženskou víru, prostý soucit se zvířaty i snahu o zdravější životní styl. Právě ten poslední ze jmenovaných je častým tématem kontroverzních a vášnivých diskusí. Opravdu může vyloučení masa ze stravy příznivě ovlivnit lidskou kondici? Nebo dokonce délku života?

Oříšek, který se nedaří rozlousknout

Vědecká šetření, která zkoumají zdravotní pozitiva i negativa vegetariánství, probíhají takřka neustále. A to vlastně už od té doby, co počet jeho příznivců začal strmě stoupat. Ovšem jejich poznatky se pořád nějak rozcházejí. Zatímco někteří odborníci tvrdí, že ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, ořechy a byliny tělu ke štěstí stačí, jiní opanují s tím, že ke konzumaci masa jsme od přírody předurčeni, proto bychom se ho v žádném případě neměli zříkat. Tak co si z toho vlastně vzít? Možné rozluštění celé záhady asi přichází z Austrálie. Jen je trochu jiné, než bychom očekávali…

Zcela nejde jen o jídlo, vážení

Sax Institute je australský výzkumný ústav, který do své rozsáhlé a dlouholeté studie zahrnul bezmála 270 tisíc jedinců s nejrůznějšími způsoby stravování. Nedávná finální analýza získaných dat kupodivu naznačuje, že naděje na dlouhověkost mají vegetariáni i ne-vegetariáni úplné stejné. V podstatě se tedy nedá úplně říct, že jedna skupina vykazuje oproti druhé vyšší riziko předčasného úmrtí, krčí rameny odborníci. Přesto ale připouští, že jedinci s bezmasým jídelníčkem mívají skutečně o něco pevnější zdraví. Je to prý ale hlavně díky tomu, že obecně pijí málo alkoholu, kouří čistě výjimečně a věnují se pravidelným fyzickým aktivitám. To, jak dlouho tedy člověk bude žít, podle všeho s masem zase tak nesouvisí…