Potenciální škodlivost večerního jídla a jeho ideální složení nebo doba konzumace jsou neustále diskutované téma s mnoha otazníky.
Kdy tedy může být jídlo před spaním opravdu nevhodné, kdy nám naopak může pomoci a jak velkou porci a složení jídla zvolit?
Může večerní svačinka před spaním opravdu za tloustnutí?
Každý z nás se už určitě někdy setkal s tvrzením, že jíst po 7. hodině večerní způsobuje ukládání tuku a tedy tloustnutí. To je ale mýtus. Kalorie v jídle totiž neví, zda je zrovna ráno, nebo 8 hodin večer a budou se proto metabolizovat naprosto stejně.
Přibírání na hmotnosti je pak podmíněno vytvořením kalorického nadbytku – musíme tedy přijmout více energie, než kolik v rámci celého dne vydáme. Pokud si však večerní jídlo naplánujeme tak, aby nám v celkovém energetickém součtu tento nadbytek nevznikl, nemusí nás nějaké přibírání vůbec trápit.
Kdy může být jídlo před spaním problém?
Zákeřnost večerního jedení spočívá v tom, že v praxi často vede k vytvoření nezdravých stravovacích návyků. Poměrně rozšířeným nešvarem je dohánění celodenního příjmu večer před spaním, kdy nás však během dne vzniklý hlad nutí vybírat si kaloricky bohaté potraviny a sníst jich více, než skutečně potřebujeme. To následně vede ke kalorickému nadbytku, přibírání na hmotnosti a tím pádem i všem dalším rizikům s tím spojených.
Večerní jídlo navíc bývá často konzumováno při sledování televize nebo filmů, díky čemuž se přestáváme soustředit na to, co a kolik toho vlastně sníme a jak nás jídlo postupně sytí. Následkem toho se nám pak nedaří dostatečně uspokojit pocit hladu a máme tendenci jíst pořád víc a víc.
Má jídlo před spaním nějaká pozitiva?
Navzdory všem démonizacím nám může správně zvolené a nutričně vyvážené večerní jídlo přinášet i značné výhody. Vezměme si například situaci, kdy přijdeme domů z večerního tréninku a náš organismus doslova lační po kvalitních živinách. My tedy tělu umožníme doplnit svalový glykogen, zajistit přísun aminokyselin do svalů a podpořit tak jejich růst nebo urychlit celkovou regeneraci.
Večerní svačinkou můžeme také předcházet nekontrolovatelnému přejídání. Malá svačina nám totiž pomůže utišit hlad a ušetří nás tak nočních náletů na ledničku nebo výběru kalorických a nevhodných potravin.
Jak dlouho před spaním se doporučuje jíst?
Podle obecného doporučení bychom měli jíst nejpozději 2–3 hodiny před spaním. Citlivějším jedincům totiž mohou velké porce nebo špatně stravitelná jídla těsně před spaním způsobit pocity těžkosti a špatného trávení, které jim pak ztěžují usínání a narušují spánek. Ideální čas posledního jídla je však velmi individuální a pokud na sobě žádné z těchto obtíží nepozorujete, svou pozdní večeři si můžete s klidným srdcem dopřát třeba i hodinku před spaním.
Jaká jídla volit ve večerních hodinách?
Finální podoba a velikost večerního jídla vždy závisí na našem momentálním cíli. Snášenlivost jednotlivých potravin před spaním je totiž stejně individuální jako ideální doba jejich konzumace a dalo by se tedy říci, že si můžeme dát téměř cokoliv, co právě uznáme za vhodné. Vždy bychom však měli dbát na kvalitu obsažených živin a vyhnout se velkému množství jednoduchých cukrů, tuku, soli, ostrým a dráždivým jídlům, alkoholu nebo kofeinu.
Na večerní jídlo je často pohlíženo jako na viníka tloustnutí a nekvalitního spánku. To ovšem platí pouze v případě, že si díky němu v rámci celého dne vytvoříme kalorický nadbytek, přecpeme se nebo zvolíme opravdu nevhodný pokrm. Večerní jídlo nám může naopak pomoci doplnit kvalitní živiny, zlepšit regeneraci, podpořit svalový růst, nebo předejít nekontrolovatelnému přejídání.
Sledujte nás na sociálních sítích: