Snížená schopnost budovat svaly

K budování svalové hmoty potřebujete kvalitně cvičit, přijímat dostatek energie a všech živin, v případě budování svalové hmoty zejména bílkovin. Pokud jíte moc málo, nesplníte ani jeden ze základních předpokladů, takže budovat nové svaly pro vás nebude jednoduché. Můžete sice chodit cvičit, ale takové tréninky vás ani nebudou bavit a vaše veškeré úsilí přijde vniveč a začnete se cítit stále unavení

Únava a méně energie

Nedostatečný příjem energie rozhodně neprospěje ani vaší životní energii. Celý den se budete cítit unaveni, takže spásu můžete často hledat v nadměrném příjmu kofeinu z kávy a energetických nápojů či jiných stimulantů.

Zhoršená psychická odolnost, schopnost myslet a soustředit se

Něco kolem 100 g sacharidů denně – to je dávka sacharidů, kterou mozek potřebuje k optimálnímu fungování. V případě nízkosacharidových a ketogenních diet se dokáže za několik týdnů plně adaptovat také na ketolátky. Správně nastavená redukční dieta povede k minimálnímu ovlivnění naší psychiky a často se při zkvalitnění jídelníčku může ještě zvýšit. Při příliš nízkém příjmu energie však dochází ke snížení. Bude se vám obtížně myslet, hůře vás budou napadat kreativní myšlenky a celkově se budete cítit zpomalení.

Úzkosti a výkyvy nálad

Snížený příjem energie a živin může ovlivnit hormony řídící naši náladu a pocity štěstí (serotoninu a dopaminu). Pokud budete jíst málo, těchto hormonů se bude tvořit méně, což negativně ovlivní vaši celkovou náladu. Dokonce se můžete cítit „v depresi‘‘.

Vysoká hladina stresového hormonu kortizolu

Nedostatek energie neovlivňují pouze již zmiňované pohlavní hormony a leptin, ale také kortizol (stresový hormon). Je to logické, nízký příjem energie pro tělo představuje značný stres a stresové hormony nám pomáhají úspěšně se vypořádat se stresem. Pokud však tento stres trvá delší dobu, stresové hormony začínají hrát v náš neprospěch. Dlouhodobě vysoká hladina kortizolu tak zvyšuje ztrátu svalové hmoty, zvyšuje hladinu cukru v krvi a také zvyšuje ukládání tuku kolem pasu.

Chutě na sladká a tučná jídla

Nízký příjem energie snižuje v našem těle hladinu leptinu (hormon sytosti) a zvyšuje hormon hladu ghrelin. Zvýšení hladu navozuje i stresový kortizol. Není se čemu divit, že když málo jíte, máte větší chutě na jídla, která vám dodají hodně energie a jsou chuťově atraktivní. Podobně je tomu tak i v případě, proč po málo vydatném, příliš dietním obědě, máte dále hlad a nejraději byste ho zakončili sladkou tečkou – vaše porce hlavního chodu jednoduše neposkytuje dostatečné množství energie, přitom stačí jednoduše upravit množství a složení vašeho jídla.

Snížená imunita

Nízký příjem energie a hlavně tedy konkrétních mikroživin (zinek, vitamin C, selen, vitamin A, Omgea3 a 6 mastné kyseliny…) má za následek v našem organismu jednoduše stav, kdy i ty základní procesy v našem těle nepracují optimálně, vše probíhá pomaleji a šetří se s energií. Náš imunitní systém je další oblastí, kde se to projevuje. To může vést k snazšímu propuknutí různých bakteriálních nebo virových infekcí.

Nedostatečný příjem energie se na vašem těle může projevovat různými způsoby, které se budou vyskytovat často současně. Pokud těmito projevy trpíte, zkuste si např. do kalorických tabulek zadat váš aktuální jídelníček, abyste zjistili, jak na tom s vaším energetickým příjmem doopravdy jste, a zkuste jíst více.

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4951875/