Když se řekne arnika, tak si mnoho lidí vybaví krásné žluté květy s oranžovým terčem. Samotná bylinka je vysoce jedovatá a považuje se za nebezpečnou. Proto se ve formě čaje a k vnitřnímu podávání nedoporučuje. Vyvolává nevolnost, zvracení, kóma, otravu, a dokonce jsou zaznamenány i případy úmrtí po požití tinktury z květů. Tak k čemu je dobrá?

Od modřin po klouby

Nanáší se na pokožku jako gel, mast, obklad, olej nebo ředěná tinktura. Arnika je známá svými protizánětlivými schopnostmi. Obsahuje širokou škálu rostlinných sloučenin bojujících proti bolesti. Je vhodná při úrazech, revmatu, výronech, bodnutí hmyzem, modřinách, zhmožděninách a otocích, ale i svalových a kloubních potížích. Jistá studie z roku 2014 odhalila, že arnikový gel dokonce tlumí bolest úplně stejně jako nejmenovaná, ale všem známá růžová pilulka z reklamy.

Arnika v kosmetice

Arnika je široce používána v homeopatickém lékařství k podpoře růstu vlasů, prevenci jejich vypadávání a k léčbě lupů. Obvykle se aplikuje jako olej nebo šampon. Kvete od června do srpna, ale pozor, na území České republiky je chráněná zákonem. Patří k ohroženým druhům a její sběr není povolen (droga se dováží ze zahraničí). Pro osobní potřebu si ji však lze vypěstovat ze semínek. Nějakých 30 kusů vychází zhruba na 45 korun.

Interakce s jinými bylinkami

Ačkoli je k dispozici pouze omezený výzkum, arnika může interagovat s jinými bylinami a potravinami, jmenovitě hřebíčkem, česnekem, zázvorem, ginkgo a ženšenem. Neměla by se aplikovat na otevřené rány nebo sliznice a je také nutné zabránit kontaktu s očima. Gel nebo mast se nanáší v tenké vrstvě na postižené oblasti, při delší léčbě na pokožce mohou vznikat puchýřky. U dětí do dvou let se o užívání arniky poraďte s lékařem. A to samé učiňte i tehdy, pokud se prhu rozhodnete kloktat při zánětech v ústech a krku.