Alobal byl poprvé představen světu počátkem roku 1900, nejde tedy o žádného nováčka. Máte ho doma i vy? Možná si ceníte jeho univerzálnosti a vlastností, které při vaření i skladování potravin přijdou vhod. Ale nemůže vám zdravotně ublížit? To je otázka, na niž vědecké profese hledají odpověď od začátku jeho éry. Někteří odborníci tvrdí, že používání je zcela bezpečné, jiní oponují tím, že může způsobit vážné komplikace. Jak to tedy je?

Pravda, kterou bychom měli znát

Největším problémem alobalu je, že je vyroben z hliníku. Jako polehčující okolnost možná vypadá skutečnost, že se jedná o nejčastěji se vyskytující kov a zároveň třetí nejrozšířenější prvek na zemi. Je ho tedy všude dost, tak proč z toho dělat drama, že? Má to však háček. Hliník se řadí mezi takzvané těžké kovy. Biologický poločas jeho rozpadu v lidském organismu je odhadován na sedm let. Pokud se v těle hromadí až příliš, a ledviny ho nezvládají vylučovat, rýsují se potíže.

Všeho moc škodí

Vyšší obsah hliníku usazujícího se v tkáních se dává do souvislosti s rizikem demence, Alzheimerovy choroby i dalších mozkových poruch. Zmiňuje se však i spojitost s rakovinou, neplodností, plicní fibrózou, osteoporózou a hormonální nerovnováhou. Teď se asi ptáte na konkrétní čísla a to, co se považuje za to „vyšší“ množství. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2008 stanovil tolerovaný příjem ve výši 1 miligram na kilogram tělesné hmotnosti týdně. Vraťme se ale zpět k alobalu a situaci, kdy ho položíte do trouby či na gril.

Pokrmy s nechtěným přídavkem

Essam Zubaidy, což je výzkumný pracovník chemické technologie na univerzitě ve Spojených arabských emirátech, se na základě své studie domnívá, že při vysokých teplotách k úniku hliníku z fólie skutečně dochází. Podle něj jedna porce takto připraveného pokrmu může obsahovat až 240 miligramů, což překračuje zdravotně přijatelnou dávku. Tento expert také upozorňuje, že k uvolňování hliníku dochází ještě rychleji, pokud se v alobalu připravují rajčata a slané, kyselé a kořeněné potraviny. Teď je asi zbytečné přát dobrou chuť…

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6804775/