Léto je již odnepaměti ve znamení janovce metlatého. Ten svými zlatožlutými květy toto roční období v podstatě ohlašuje, a to nejen tím, že zdobí okolí dálnic, jež míří na jih za dovolenkovou náladou. Setkáváme se s ním však i na okrajích lesů, slunných loukách, pastvinách, ve vřesovištích, lomech i nezamokřených půdách. Proč je hříčkou přírody a jaké se k němu vážou zajímavosti?

Koště, které škodí i léčí

Janovec býval už v 18. a 19. století vyséván k zúrodnění písčitých polí, k jejich zpevnění a obohacení dusíkem, stejně jako pro pastvu ovcí, které ho milují. Jak již předesílá jeho druhové jméno, má také něco společného s metlami. Z jeho větviček se vyráběla košťata, jimiž se v době masopustu vyháněli duchové zimy, pletly se z nich ale i košíky. Navzdory tomu, že semena jsou mírně jedovatá, mívá tato rostlina mnohá léčebná využití. Jen se musí užívat s mírou a ne dlouhodobě. Květů, které se sbírají právě teď, se ale bát nemusíte. Ať už je použijete do čajových směsí či tinktur, o tyto výhody rozhodně nepřijdete.

Blaho pro srdce i stop otokům

Jinak nazývaný také babí hněv, chvostěnka, jetelice či kočičí zlato podporuje tělo při odvodňování, takže mírní otoky. Uplatní se však i při kardiovaskulárních obtížích, jako je špatná cirkulace krve, nízký tlak, rychlý tep nebo nepravidelný srdeční rytmus. Bylinkáři dobře vědí, že janovec lze podávat i při krvácejících dásních, revmatismu, bolestech sedacího nervu i žlučových a ledvinových kamenech. Ve štychu nenechá ani pacienty s dnou, poruchou sleziny, žloutenkou a nepříznivými plicními stavy. Mohou se na něj spolehnout i ženy, které trápí silná menstruace. Janovec má velký přínos také při postižení močového měchýře, jater a ledvin. Jeho nálevem se rovněž zesvětlují vlasy, bodem navíc je pak to, že zlepšuje jejich kvalitu.

Zdroje: rxlist.com, healthbenefitstimes.com