Odborníci odhadují, že 75 až 90 procent lidí navštěvuje lékaře kvůli něčemu, co úzce souvisí se stresem. Jejich názor podporují i vědecké studie, ze kterých vyplývá, že je permanentní psychické vypětí nebezpečným podhoubím mnoha komplikací, a to včetně depresí, rakoviny i srdečních chorob. Stres má ale kromě nepříznivého zdravotního dopadu také negativní vliv na štíhlé křivky. Proč stojí mezi námi a vysněnou váhou?

Bdím. A proto nehubnu!

Jakýkoli zdroj stresu, který působí na tělo, spouští produkci hormonu kortizolu. Jeho hlavním úkolem je nás motivovat, přičemž nám pomáhá reagovat na neradostné okolnosti vnějšího prostředí. Jenže! Jako spojenec má užitek jen tehdy, jsou-li jeho hladiny v přijatelné míře. Nadbytek kortizolu způsobený neustálým tlakem vede k nespavosti, která naruší optimální úroveň dalších hormonů, jmenovitě leptinu a ghrelinu. Ano, to jsou přesně ty sloučeniny, jež přímo ovlivňují chuť k jídlu, pocit sytosti i činnost trávicího traktu.

Nervy? Ty uklidňuji cukrem

Že stres může hodně měnit stravovací návyky, to potvrdilo již více studií. Všechny se pak shodují v tom, že právě on bývá rizikovým faktorem při rozvoji závislostí. Nemusí však jít jen o konzumaci alkoholu či omamných látek, kouření a hazardní hry. Mezi časté závislosti patří i ta na jídle. Ostatně, kdekdo přiznává, že když „jde do tuhého“, lákají ho sladkosti. A přesně tím to začíná…

Rozhozená psychika rovná se rozhozené trávení

Úspěšná redukce váhy je podmíněna hodně věcmi. Vyžaduje dostatek pohybu, vyváženou stravu, optimální pitný režim, hormonální pohodu a fungující metabolismus. Ovšem právě čilou látkovou výměnu stres doslova bojkotuje. Věděli jste, že je jednou z hlavních příčin zánětů a zažívacích potíží, k nimž patří zácpy, pálení žáhy, nadýmání i potravinové alergie? Při takových podmínkách se pochopitelně hubne obtížněji.

Zdroje: runtastic.com, sharecare.com, healthline.com