Z třešní se zahrádkáři těší už na začátku sezony. Ty první dozrávají od konce května do začátku června a následují další třešňové týdny závislé na konkrétní odrůdě. Třešně obsahují řadu prospěšných živin, jako je vitamin C a antioxidanty. Některé důkazy naznačují, že mohou pomoci snížit zánět, léčit dnu, chránit zdraví srdce, zlepšit vytrvalost během cvičení a zkvalitnit spánek. Mnoho lidí dělá tu chybu, že jejich stonky a pecky považuje za odpad, což je velká škoda. Existuje totiž několik způsobů využití, které jistě oceníte i vy.

Sušení. A proč?

Sušení třešňových stopek patří ke způsobům, jak šikovně uchovat aspoň část chutného ovoce a využít jej později během roku. Stopky se dají sušit v sušičce stejným způsobem jako ovoce (po dobu 5–10 hodin), řešením je i usychání na vzduchu. Rozemleté na prášek je pak skladujte ve vzduchotěsné nádobě a používejte jako čaj.

Léčivý nápoj i pomoc při bolestech

Smíchejte 1 lžičku prášku z třešňových stonků se špetkou skořice, zalijte horkou vodou a nechte 5 minut louhovat. Nápoj odvádí z těla toxiny a škodlivé látky a zároveň tlumí suchý a dráždivý kašel. Co se týče pecek, tak ani ty nepřijdou nazmar.

Rozložte je na papírovou nebo bavlněnou utěrku a nechte vysušit na slunci, popřípadě opět využijte sušičku nebo troubu. Peckami z třešní naplňte bavlněný pytlík a aplikujte na postižené oblasti v případě zdravotních potíží, otlaků, úrazů či při bolestivé menstruaci. Pytlík se totiž dá nahřát v mikrovlnné troubě, nebo naopak ochladit v ledničce. Toto využití pecek je účinné a zároveň bezpečné, může se však stát, že nějaká  zatoulaná pecička skončí tam, kde nemá.

Kdy se mít na pozoru?

Semena peckovin přirozeně obsahují kyanid, který brání buňkám využívat kyslík. Na druhou stranu, malé a neúmyslné požití je obecně neškodné. Množství by však nemělo přesáhnout tři syrové pecky u dospělého člověka a jednu pecku u batolete.

Zdroje: www.medicalnewstoday.com, www.thepurposefulpantry.com